Greenpeace hrozí žalobou kvůli nejasnému konkurzu

Žalobu na Fond národního majetku kvůli zamítnutí zpřístupnit dokumenty týkající se likvidace jedovatých dioxinů v neratovické Spolaně míní podat ekologické hnutí Greenpeace. "Veřejnost musí mít právo vědět, jak se nakládá s veřejnými prostředky. Zatajování informací o výběrových řízení vytváří nebezpečné korupční prostředí," uvedl za Greenpeace Miroslav Šuta.

Na Fond národního majetku se ekologové obrátili již letos v lednu a požadovali informace na základě zákonů o právu na informace o životním prostředí a o svobodném přístupu k informacím. Fond však žádosti zamítl s odůvodněním, že ani jeden z těchto zákonů se na tento úřad nevztahuje. Greenpeace pak byli odmítnuti i v odvolání.

Náklady na likvidaci budov zamořených dioxiny a rtutí stát předběžně odhaduje na necelé čtyři miliardy korun. Zatímco do dioxinů bude stát investovat až 2,8 miliardy, dalších půl až jednu miliardu si vyžádá sanace rtuťového zamoření.Tyto prostředky bude hradit právě Fond národního majetku.

Ministerstvo životního prostředí a vedení Spolany již vybraly k likvidaci dioxinů technologii BCD, která byla počátkem devadesátých let vyvinuta v USA. Studii proveditelnosti likvidace dioxinů ve Spolaně také financovala americká vláda. "Není náhoda, že tato studie doporučila k řešení právě americkou firmu. Možná že je tato metoda a firma opravdu nejlepší, ale podmínky udělení tak vysoké zakázky musí být dokonale transparentní. Jinak se tu otvírá prostor pro případnou korupci," doplnil Šuta.

Zamoření Spolany pochází z 60. let, kdy se zde vyráběl nebezpečný herbicid. Výroba byla zastavena poté, co přes osmdesát pracovníků otrávených dioxiny onemocnělo těžkou chorobou kůže zvanou chlorakné. Dvě výrobní haly jsou již více než třicet let uzavřeny, protože v nich byly naměřeny vysoké koncentrace dioxinů. Třetí, nejméně zamořený objekt, byl v roce 1998 přeměněn v betonový sarkofág. Greenpeace upozorňují intenzívně na nebezpečí jedů v neratovické Spolaně od loňského roku.