Honba za bobry je časově náročná

V novém domu penzionu v Domažlicích Baldovská ulice 638 v současné době vystavuje amatérský fotograf Ladislav VOGELTANZ z Chodova. Od člena Holýšovského ornitologického klubu a Klubu fotografů přírody při Českomoravské myslivecké jednotě jsme se včera dozvěděli zajímavé informace.

Jak jste se k fotografování dostal?

"Příroda mě zajímala od malička. Největším problémem byl fotoaparát. Dobrý přístroj mám asi tři roky. Před tím jsem fotil foťákem od táty. Po vojně jsem si něco přivezl z Německa, ale samozřejmě jsem nefotil s takovými výsledky jako nyní."

V penzionu se prezentujete z velké části fotografiemi zvířat. Specializujete se na nějaké druhy?

"Vyrážím, pokud mi to čas dovolí, do přírody a fotím divoká zvířata. Jen výjimečně v zoologických zahradách. Pro letošní rok jsem zjistil, kde například hnízní ledňáčkové. Je důležité, vybrat si pár druhů, sledovat je pořádně, pak si postavit kryt a čekat."

Jak dlouho musíte čekat?

"Někdy i několik hodin a nakonec ze snímků stejně nic není. Když jsem fotil bobry na Všerubsku, strávil jsem u nich skutečně hodně času. Měl jsem takovou představu - vybral jsem si jeden okousaný strom a chtěl jsem u něj bobra vyfotit. Přišel jsem třeba v deset hodin večer a odcházel ráno v šest domů a on nakonec kousal o padesát metrů dál. Bobři jsou ale velmi plaší a každý sebemenší hluk je vyruší. Na foťák jsem si kvůli nim přidělal baterku, abych si mohl posvítit a zaostřit. Nakonec jsem spočítal, že jsem takhle honbou za bobry strávil sto devět hodin. Čekání mi ale nevadí."

V penzionu mě zaujal obrázek medvěda.

"To je jeden z mála snímků, který jsem pořídil v Zooparku v Chomutově."

A jak postupujete při zachycování krajiny?

"Jdu do přírody s nějakou představou třeba na zátiší. Na první pohled se mi líbí, a tak si zkusím udělat takovou zkoušku jedním okem. Ale pak už to někdy není ono. Tak jdu dál a hledám. Už několikrát jsem se přesvědčil, jak je důležité udělat snímek hned, neodkládat ho na někdy příště. Příště už nemusejí být třeba tak dobré světelné podmínky."

Kde se může veřejnost s vašimi snímky setkat?

"V březnu jsem měl krátké povídání se snímky v časopisu Koktejl, nyní jsem tam posílal něco o moudivláčcích lužních, které jsem vyfotil na Postřekovsku. Loni jsem vyhrál třetí místo v soutěži Amatérská Plzeň a nějaké snímky mi vyšly v časopisu Photo life. Jinak mám v plánu další výstavy."

Co byste na závěr poradil lidem, kteří se chtějí věnovat fotografování jako vy?

"Chce to zrcadlovku s možností výměny objektivu, minimálně 300 objektiv a dobrý kryt. Dobré zamaskování je velmi důležité."