Honební společnost v žádném případě neokrádá vlastníky pozemků
14.01.2004 | Deník Litoměřicka
Předsedkyně sdružení vlastníků pozemků v pondělí 12. ledna v Deníku Litoměřicka upozorňuje všechny majitele pozemků, kteří se stali členy honebního společenstva při vkladu svých pozemků při vytváření honiteb, že mohou přijít o všechen svůj majetek. Její slova považuji za nepravdivá.Toto by se mohlo stát jen v tom případě, že honební společenstvo hospodaří na uznané honitbě samo a k tomu ještě se snaží mít nějakou vedlejší hospodářskou činnost. Pak by se mohlo stát, že bude hospodařit špatně s prodělkem, za což nesou odpovědnost všichni členové honebního společenstva společně.Na Litoměřicku jsou honitby z 90 procent společenstevní, většina z nich schválené honitby pronajímá cizímu uživateli, takže nějaká hrozba prodělku, nebo ručení majetkem zásadně odpadá. Já sám jsem členem honebního společenstva již druhé desetiletí a podobné problémy, se kterými straší členy honebních společenstev vlastníky pozemků, jsem nikdy neměl, ani v našem okrese se nikde za uplynulé desetiletí, co existují honební společenstva, nevyskytly.V článku je dáván za příklad jeden vlastník, který raději z honebního společenstva vystoupil a svoje pozemky raději pronajal přímo mysliveckému sdružení. To přeci nejde, myslivecké sdružení je jen nájemce, a proto si je nemůže samo pronajmout. Podle mysliveckého zákona máme honitby vlastní (Lesy ČR, Pozemkový fond), nebo společenstevní, které tvoří vlastníci různých pozemků. Pisatelka dále nemá pravdu v tom, že valné hromady po novelizaci zákona se mohou konat jen jednou za deset let. Každé HS schvalovalo svoje stanovy a tam mají řečeno, kdy a za jakých okolností se valná hromada svolává. Pokud však valná hromada přenesla některé svoje pravomoci na honební výbor, tak ten pak řídí činnost honebního společenstva. Má pravdu v tom, že každý člen HS má právo vědět, jak se hodpodaří s finančními prostředky HS, což si může vyžádat u starosty HS.Závěrem lze říci, že pokud honební společenstvo nehospodaří v honitbě samo, tedy ve vlastní režii a honitbu pronajalo jinému uživateli, nemusí se vlastníci pozemků ničeho obávat. Ani v těch několika HS, které hospodaří v honitbě ve vlastní režii, se není čeho obávat, vždyť hospodaří jen myslivecky, bez jiné hospodářské činnosti. Tak to funguje na Litoměřicku ve většině ze sedmdesáti honiteb.Adolf Rolínek, jednatel okr. mysl. svazu Českomoravské mysl. jednoty
Další články v kategorii Ekologie
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 70.000 škeblí (07.10.2026)
- Na konci letošního roku Svitavy vyhodnotí pilotní projekt svozu gastroodpadu (07.10.2026)
- Nová studie ústavu pro krajinu zpřesňuje modely vývoje lesů v měnícím se klimatu (06.10.2026)
- Vědci vyvinuli technologii, která vyrobí hnojivo z peří nebo rybích zbytků (06.10.2026)
- Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum (05.10.2026)
- Český dokument Při zemi získal hlavní cenu EKOFILMu. Festival zná vítěze 52. ročníku (05.10.2026)
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)

Tweet



