Hořice zvažují ekologické topení

Obce, které leží daleko od hlavních plynových rozvodů, řeší otázku, čím nahradit dosluhující uhelnou či olejovou kotelnu v obecních budovách.

Jižní Čechy Jak nahradit starou kotelnu bez dlouholetého zadlužení obce? Tím se nyní zabývá řada obcí, například Hořice na Šumavě, kde žije přes osm set lidí. Plyn tam nevede, obecní úřad zatím vytápí stará uhelná kotelna a školu kotel na lehký topný olej. "Protože obec má zhruba 320 hektarů vlastních lesů, nabídla nám jedna firma kotel na spalování dřeva. Životnost jejího kotle je však pouze tři až pět let a jeho spolehlivost závisí na kvalitě dřeva," uvedl hořický starosta Václav Haleš, který se obává, že tento způsob vytápění by nebyl zdaleka tak ekologický, jak firma slibuje.

"Dřevo vypadá jako ekologické palivo, ale než ho pokácím, přivezu a přiložím, spálím tolik nafty a oleje, že se ekologický efekt vytratí," uvažuje Haleš. Projekt na vytápění obecních objektů dřevem sice považuje za zajímavý, ale stejně finančně zajímavé podle něho byly na začátku elektrické přímotopy nebo zemní plyn. "Teď je topení dřevem moderní a je hrozně jednoduché, aby si na něj obec vzala úvěr, ale nechceme se bezhlavě na řadu let zadlužit," váhá hořický starosta.

Podobný problém museli před časem řešit zastupitelé v Kamenném Újezdu. Obec s 1858 obyvateli vlastní zhruba stejné množství lesa jako Hořičtí, ale spalování dřeva zamítla. Po dosloužení akumulačních elektrických kamen ve škole si proto před pěti lety pořídila kotel, v němž spaluje pouze piliny z vlastní pily.

"Náklady na pořízení nového topení ve škole se už obci vrátily. Před dvěma lety jsme pořídili stejný kotel do mateřské školy s napojením do domu pečovatelské služby," uvedl újezdský starosta František Ondřich.

Kamenný Újezd za sezonu ušetří proti elektrickému vytápění zhruba půl milionu korun. "Přestože máme jako záložní médium přiveden do školy i školky plyn, kotel na štěpky je velmi spolehlivý a do generální opravy má vydržet nejméně patnáct let. Za vytápění plynem bychom museli zaplatit minimálně pětkrát víc," srovnává starosta František Ondřich.

Podle starosty Svatého Jana nad Malší Josefa Jana je při zavádění nového topného média lepší sbírat zkušenosti v okolních obcích než u výrobců. Janští jeli na zkušenou právě do Kamenného Újezda, který zavedl ekologické topení jako první v budějovickém okrese. Nyní už kotel na štěpky vytápí dva roky i janskou školu, školní jídelnu, hospodu a obecní úřad.

"Předtím jsme měli kotle na koks a uhlí. Z pohledu nákladů ušetřených na obsluze a cenách za koks se nám pořizovací investice vrátí za čtyři roky. Štěpky máme z vlastních lesů i z prořezávek od místních lidí a náklady snižujeme zaměstnáváním nezaměstnaných evidovaných na úřadu práce," řekl janský starosta Josef Jan. Svatojanští ještě letos zapojí další ekologický kotel v obecním obchodě, na který příští rok napojí nový obecní dům se dvanácti byty pro mladé lidi. "Vytápění dřevem je v současné době nejlacinější a jeho výhodou je, že peníze za topení od nájemníků zůstanou v obci a nespolknou je distribuční společnosti," libuje si starosta Jan.