Horšické myslivecké sdružení Diana se snaží udržet pradávné tradice

Myslivecké sdružení DIANA Horšice má již čtyřicetiletou tradici. Patří sem vedle Horšic Dolce, Újezd a Radkovice. Členskou základnu tvoří třiadvacet mužů.

"Pečujeme o zvěř, zajišťujeme její krmení a ostatní brigádnické práce," říká hospodář sdružení

Stanislav KASL (na snímku).

"Členy sdružení jsou až na neparné výjimky obyvatelé Horšic, Dolců, Újezda a Radkovic. Nového člena příjmáme pouze, když někdo odejde, pak na jeho místo nastupuje čekatel," pokračuje. Přednost mají vlastníci půdy.

Již od podzimu přikrmují spárkatou zvěř kvůli přípravě na dobu strádání v zimním období a přizpůsobení trávicích traktů v přijímání potravy.

"V praxi to znamená, že od října až do konce března každý myslivec minimálně jedenkrát týdně dá do určeného krmelce potravu," vysvětluje Kasl. Celkem myslivci odnesou na zádech do lesa za uvedenou dobu čtyřicet metráků krmení. Minimálně krmení a k tomu ještě další aktivity dávají myslivci právo na obdržení pozvánky na leč nebo povolenku na odstřel trofejní zvěře.

"V dnešní době zvěře kvůli špatnému životnímu prostředí ubývá, pak pro myslivce zůstává z větší části pouze tvrdá práce," říká smutně Kasl. Důkazem toho je i fakt, že loni z plánovaného odstřelu srnčí zvěře padesáti kusů bylo odstřeleno pouze patnáct, také patnáct kusů černé zvěře, kterou je naopak z důvodu přemnožení nutno korigovat.

Členové Diany každoročně pořádají měsíc myslivosti a ples. Neopomíjejí ani zachovávaní starých tradic, které jsou k vidění hlavně na poslední leči. Vychovávají i své nástupce.

"Loni v soutěži O zlatou srnčí trofej Plzeňska v kategorii mladších žáků získala zlatou medaili naše Marianka Mukanová," říká Kasl.

"V poslední době nás trápí nejvíce to, že lidé chodí do lesa s volně pobíhajícími psy, kteří ruší zvěř, zejména v době kladení mláďat," zdůrazňuje.