HROZÍ NÁKAZA NEMOC ŠÍLENÝCH KRAV, SLINTAVKA A KULHAVKA U ZVĚŘE?

Evropa se ještě ani nestačila vzpamatovat z nemoci šílených krav šířící se z britských ostrovů a již zde máme další hrozbu - epidemii slintavky a kulhavky (SLAK), agresivní nemoci virového původu, která v Anglii vypukla ve druhé polovině února. Pod dojmem zpráv z různých médií si i myslivci kladou otázku, do jaké míry jsou na místě obavy z nákazy volně žijící zvěře.

V případě nemoci šílených se zdají být obavy liché. Tímto onemocněním by se zvěř mohla nakazit příjmem potravy obsahující zbytky již nakažených zvířat, např. masokostní moučkou. To je však ve volné přírodě málo pravděpodobné.

Druhá z chorob - SLAK - přináší mnohem reálnější hrozbu nákazy naší zvěře. Publikace Choroby lovné zvěře (Páv a kolektiv, 1981) popisuje SLAK jako vysoce přenosné infekční onemocnění domácích a volně žijících sudokopytníků. V případě zavlečení choroby do České republiky tak mohou onemocnět všechny u nás žijící druhy spárkaté zvěře. Vyjímečně může onemocnět i pes, kočka a další živočichové. Nákazu přenášejí nejčastěji nemocná zvířata, přičemž zvěř může být zdrojem nákazy, stejně jako se může sama nakazit. Zdrojem nákazy pro zvěř může být např. pastva na loukách nebo pastvinách, kde se pohyboval infikovaný skot, ovce nebo kozy. Přenašečem může být i člověk, různí ptáci, drobní hlodavci, ale i vítr. Hlavním zdrojem infekčního viru jsou sliny vylučované nemocnými zvířaty. Inkubační doba je zpravidla 2 - 7 dnů. Prvními příznaky je snížená chuť k přijímání potravy a zvýšení tělesné teploty. Poté se objevují na mulci, dásních a jazyku puchýřky, které obsahují v lymfě velké množství viru. Po 1 - 3 dnech puchýřky praskají a lymfa vytéká se slinami z tlamy. Na sliznici dutiny ústní a jazyku lze pozorovat různě velké bolestivé eroze, které se za 1 - 2 dny pokrývají novým epitelem. Současně se vznikem aft (puchýřků) na mulci, jazyku a v dutině ústní se obvykle objevují afty i na končetinách, na kůži korunky a mezi spárky. Ty postupně praskají, zpravidla se infikují sekundární mikroflórou a vznikají vředy. Chůze zvířat je bolestivá a obtížná. Pokud nedojde k dalším komplikacím, např. k vyzutí spárku, zvířata se během 14 dnů vyhojí. Při mírném průběhu SLAK nastává celkové zlepšení zdravotního stavu během 3 - 4 týdnů. Při zhoubném průběhu, kdy dochází k zánětu srdeční svaloviny, končí onemocnění zpravidla úhynem zvířete. U černé zvěře se afty objevují především na ryji a na spárkách, u kojících zvířat i na kůži mléčné žlázy. Selata obyčejně hynou.

Změněné části, orgány a kosti zvěře jsou nepoživatelné. Svalovina je poživatelná po tepelné úpravě. Podezření z výskytu podezřelých kusů by se mělo hlásit veterinární správě, která zajistí jejich vyšetření. Zda se SLAK bude šířit dál, uvidíme v následujících týdnech. Jisté je, že podle zpravodajského servisu BBC ze dne 13. 3. t. r. byla choroba zjištěna již i v kontinentální Evropě - v severozápadní Francii a podezření se objevilo rovněž v Itálii.

Redakce