I téměř miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
22.10.1998 | Mladá fronta Dnes
MF Dnes 22.10.1998
I témer miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
Praha, Dillí - Také druhá nejlidnatejší zeme sveta - Indie - stojí na prahu hluboké vodní krize. Predevším vyprahlé centrální oblasti zeme. Príciny extrémního tlaku na vodní zdroje jsou obdobné jako v Cíne: populacní exploze, industrializace a rozvoj závlahového zemedelství. Dále pak rostoucí znecištení vody pesticidy a deravá vodovodní potrubí. V roce 1947 pripadlo podle odborníku na každého Inda 5150 metru krychlových vody. V roce 2001 však bude jednomu cloveku v prumeru dostupná jen polovina tohoto množství. Po celé zemi, sužované povodnemi i nevídaným suchem, jsou dodnes miliony lidí nuceny pít neupravenou a zdraví škodlivou rícní vodu. Vesnické ženy se plahocí dlouhé kilometry s hlinenými džbány na hlavách, aby pro své rodiny opatrily alespon minimum životodárné tekutiny. Každý rok jim jejich cesta pripadá delší a delší. Ve mestech stojí obyvatelé slumu nekonecné fronty u vozu rozvážejících vodu. Dokonce v Dillí, hlavním meste zeme, vytéká voda z kohoutku jen nekolik hodin denne. Problém komplikuje fakt, že v Indii jsou deštové srážky casto krátké a prudké a padají na vysušenou a ztvrdlou hlínu. Vláha se tak nemuže vsáknout a doplnit zásoby podzemních vod a místo toho rychle odtéká. Odborníci volají po návratu prastarých metod na zadržování deštové vody vcetne povinné výbavy nových domu speciálními zásobníky na strechách k tomuto úcelu. "Staré techniky musí být znovu použity," uvedl indický prezident Koceril Ráman Nárájanan. Tradicní malé sberné nádrže, budované v Indii již pred více než tisícem let, se prestaly užívat v 50. letech, kdy vláda zacala stavet mohutné prehrady a vodní kanály. Experti však poukazují na to, že kvuli nedostatku penez bylo dokonceno jen ctyricet procent zamýšlených projektu. "Výsledkem je, že zeme trpí obema zly, suchem i povodnemi," ríká Sunita Narain z Centra pro vedu a životní prostredí . Experti soudí, že Indie by se mohla vyhnout akutní vodní krizi, kdyby se jejím obyvatelum podarilo zachytit alespon deset procent deštové vody.
LADISLAV KRYZÁNEK
Další články v kategorii Ekologie
- Na čistší a ekologičtější železniční dopravu míří z Modernizačního fondu dalších téměř 11 miliard korun (05.12.2025)
- Státy EU a europarlament se shodly na odkladu nařízení o odlesňování o další rok (05.12.2025)
- Úspory energií pro desítky tisíc domácností nebo flexibilní doprava pro špatně dostupné oblasti. MŽP představilo návrh využití Sociálního klimatického fondu (05.12.2025)
- Vláda schválila novelu nařízení o udržitelnosti biopaliv a snižování emisí z pohonných hmot (04.12.2025)
- Superčervi pod drobnohledem: Vědci na Agronomické fakultě zkoumají, jak larvy potemníka rozkládají plasty (03.12.2025)
- Nový prales na Ještědu chtějí ekologové spolku Čmelák rozšířit o 4,5 hektaru (03.12.2025)
- Copernicus: Ozonová díra nad Antarktidou se letos zacelila nejdříve za pět let (03.12.2025)
- Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů: MŽP spustilo výzvu pro obce a kraje na vymezení akceleračních zón a zároveň zveřejnilo mapu možných oblastí (03.12.2025)
- Ze žvýkaček se uvolňuje do lidských slin spousta mikroplastů (03.12.2025)
- Farma roku 2025 - vítěz bude znám ve čtvrtek 4. prosince (02.12.2025)

Tweet



