Jak skloubit potravinovou soběstačnost s ochranou životního prostředí

Evropské sdružení vlastníků půdy, nadace Rise a firma Syngenta ve spolupráci se Svazem vlastníků půdy, Asociací soukromého zemědělství a Českou společností ornitologickou uspořádali ve čtvrtek 13. září na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou mezinárodní konferenci. Ta se pod názvem Jak skloubit potravinovou soběstačnost s ochranou životního prostředí stala součástí V. Fóra pro budoucnost zemědělství.

Cílem konference bylo pokračovat v diskusi, která byla započata v březnu letošního roku v Bruselu. Tématem debaty byly reforma společné zemědělské politiky a její role při poskytování stability pro farmáře, opatření navržená ve druhém pilíři s cílem zvýšení produkce environmentálních služeb poskytovaných farmáři a praktická řešení pro ozeleňování jednotné zemědělské politiky.

První okruh přednášek zahájil poradce pro společnou zemědělskou politiku Allan Buckwell: „Cílem SZP po roce 2013 by měla být společná intenzifikace, tedy zvýšení produkce potravin ve světě, ovšem za využití stávajících zdrojů půdy,“ řekl.

„Pro Českou republiku je důležité udržet, případně zvýšit podíl půdy, který je obhospodařován vlastnicky,“ zmínil předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík a upozornil na důležitost specifikace požadavků jednotlivých členských států EU:„Není možné přijímat plošná opatření pro 27 naprosto rozdílných států. Mnohdy cítíme rozpor mezi tím, co bychom měli a potřebovali řešit (eroze půdy) a tím, co nám je nařizováno z Bruselu (např. množství dusíku v půdě).“ 

Předseda Svazu vlastníků půdy Michal Pospíšil upozornil na to, že boj o změnu v české krajině nelze vzdát: „Jde o bezpečnost dalších generací, požadujme proto od zemědělců a vlastníků půdy větší zodpovědnost. Dochází-li např. k erozi půdy, je třeba na to farmáře upozornit a sankcionovat je. V letošním roce bylo na území naší republiky zjištěno 90 případů půdní eroze bez jakéhokoliv následného sakcionování.“

Jaroslav Pražan z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací hovořil o přípravě sytému výcviku poradců, kteří by byli schopni fundovaně zodpovídat veškeré dotazy zemědělců týkající se změn a novinek v možnostech čerpání dotací po roce 2013.

Druhý tematický okruh se týkal biodiverzity, hlavního slova se ujal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Seznámil účastníky konference se změnami ve využití půdy a krajiny: „Pro současnou ČR je zásadní zvětšování rozdílů mezi jednotlivými regiony vlivem přírodních i socioekonomických specifik – na jedné straně vylidňování území (zejména pohraniční oblasti), na straně druhé rozrůstání velkých měst do volné krajiny (urbanizace a suburbanizace). Velmi pozitivním trendem je pozvolný a postupný návrat k vlastnickým principům hospodaření s půdou.“ Jmenoval i hlavní úkoly ministerstva týkající se půdy a jejího využití, a to zejména zavedení nové legislativy, které bude reflektovat půdu jako neobnovitelné přírodní bohatství a základní výrobní prostředek pro zajištění potravinové bezpečnosti země. Dále udržení nově nastavené výše poplatků za odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu a úzkou spolupráci s resortem zemědělství při utváření nástrojů pro podporu, kontrolu a vymáhání zásad správné zemědělské praxe.

O nutnosti pestrosti krajiny hovořili ve svých přednáškách i František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Petr Marada z Mendelovy univerzity v Brně a Stanislav Jánský ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR.

Součástí třetího bloku, týkajícího se ozeleňování, ve kterém vystoupil za Českou společnost ornitologickou Václav Zámečník, za Svaz vlastníků půdy Jan Pešout a za společnost Syngenta Hans Theo Jachmann, byla i exkurze účastníků konference spojená s prohlídkou biopásů pro opylovače. Díky ní měli přítomní možnost vidět, jak může fungovat ozeleňování v praxi.

Ne náhodou byl dějištěm konání této konference právě zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Tento malebný barokní zámek, který již po tři století neodmyslitelně patří k panoramatu města na břehu řeky Cidliny, je totiž spjatý s rodem Kinských. Constantin Kinský, který moderoval první část konference, je velkým vlastníkem půdy, jež má na jejím zachování přirozený zájem. Jeho syn Francesco, jdoucí v otcových šlépějích, je činný v Evropském sdružení vlastníků půdy a byl jedním z hlavních organizátorů akce. 

Cílem Fóra pro budoucnost zemědělství, jehož součástí chlumecká konference byla, je začlenit všechny členské státy do diskusí týkajících se vývoje zemědělství a životního prostředí v Evropě. Je dobře, že České republice se to již podařilo.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ