Ještě k irským vodním španělům

Velice mile mne překvapil článek ve Světě myslivosti č. 1/2002 o irském vodním španělovi. O příspěvku jsem se dozvěděla v práci od svého kolegy - myslivce. Chci poděkovat panu ing. Ferjentsikovi za hezký, ale především pravdě odpovídající článek. Zabývám se chovem irských vodních španělů a v současné době jsem pyšnou majitelkou feny Lacyky z Vydrovky. Musím jen potvrdit slova ing. Ferjentsika, že mnohostrannost, snadná cvičitelnost a houževnatost je pro "voďáky” typická.

Letos je to rovných 30 let, co se u nás poprvé objevili. Přesto nás trápí jejich málopočetnost. Aktuální stav v ČR je šest uchovněných jedinců. Je potěšitelné, že i přes tak malý počet a fakt, že k uchovnění není zkouška lovecké upotřebitelnosti nutností, má všech šest jedinců zkoušky složené. Svou fenu jsem si pořizovala z 5-ti početného vrhu, z toho dva psi a dvě feny úspěšně absolvovali zkoušky. Polovinu z nich jejich majitelé využívají k myslivosti.

Naše fena absolvovala zkoušky vloh. Uznávám, že z mysliveckého pohledu není tato zkouška příliš zajímavá, ale pozoruhodné na tom je, že fena s námi žije v panelákovém bytě a já sama o myslivosti nemám takřka ani zdání. Na zkoušce jsme proto jako pár působily lehce výstředně - já v civilu a Lacyka se srstí připravovanou na výstavy. Na poznámky typu: "Jdete se na nás podívat?” nebo "Co Vy tady s tou ovcí?” jsem byla připravena předem. Ale okolí (a vnitřně možná ani já ne) zřejmě nebylo připraveno na to, že "ovce” předvede krásnou práci a to téměř bez jakýchkoliv předešlých příprav či výcviku. Ne, lhala bych. Výstřel jsme zkoušeli den předem s rodinou pomocí silvestrovské petardy. Bylo velké zadostiučinění na závěr napínavého zkušebního dne pozorovat změnu názorů a snad i výraz uznání ve tvářích poroty a zúčastněných. Troufám si říct, že nešlo jen o vlastní pocit, když jsem dostala i pár nabídek k pomoci při výcviku na další náročnější zkoušky. Velice si projevené ochoty vážím a ráda bych prostřednictvím vašeho časopisu těmto lidem poděkovala. Byl to den, na který se nezapomíná. Věřím, že kdybych se myslivosti věnovala panička, tak i pro moji psici by zkoušky byly hravý úkol. A to je vlastně hlavní důvod, proč vám píšu. Chtěla bych touto cestou podpořit výzvu pana ing. Ferjentsika, jenž apeluje na mysliveckou veřejnost. Ačkoliv mám svého voďáka spíše na sportovní kynologii, nebo chcete-li jako "gaučáka”, vím, že je škoda opomíjet potenciál irských vodních španělů pro účel, ke kterému jsou dnes určeni. Já nadšení své feny pro práci vidím každý den. A jestli se odhodláte i vy vyzkoušet jejich všestrannost, tak věřte - nezklamou vás!

Olga Zelenková

Svět myslivosti 3/2002