Jezevec a naše myslivost

V těchto dnech vychází moderní monografie pod názvem Jezevec lesní, jeho biologie a význam v ekosystému. Tato populárně vědecká publikace vychází jako první z edice Predator z produkce nakladatelství a vydavatelství Venator. Široké veřejnosti jsou tak předloženy vyčerpávající informace (od nás i ze zahraničí) o tomto živočišném druhu, které jistě pomohou ke zkvalitňování hospodaření v přírodě.

Moderní pojetí myslivosti se pomalu se dostává i do myslí těch, kteří o ní neradi slyší. Zakládá se hlavně na rozumném hospodaření v honitbě se všemi druhy zvěře. Moderní myslivec nevěnuje pozornost jen užitkové zvěři, ale i té, ze které má zdánlivě minimální prospěch. Mezi zvěř bez přímého užitku na okamžitý stav honitby patří šelmy. Ty stály mnoho let na okraji mysliveckého zájmu, s výjimkou aktivit vedoucích k jejich hubení. K šelmám (predátorům), které by měly být myslivecky obhospodařovány patří i jezevec, byť je typickým všežravcem a živočichové jsou v jeho jídelníčku zastoupeni v menší míře.

Z vyprávění a literárních pramenů se můžeme dovědět, že v 19. a počátkem 20. století se jezevci dostalo více pochopení než v posledním půlstoletí. Postupně se vytratila názorová shoda o jeho prospěchu v honitbě. Od doby, kdy jsme naše honitby dotovali masivním vypouštěním drobné zvěře začal převažovat názor o jeho škodlivosti. V období rozkvětu norování byla samozřejmostí znalost jezevčích nor. Dnes už mnozí myslivci ani nevědí, kde se v jejich honitbě nacházejí a jen zřídka potkáte někoho, kdo vám bude vyprávět zážitky z osobního setkání se starým „strýcem“, jak se jezevci dříve žertovně říkalo.

V těch revírech, kde převládá les a členitý terén bere většina myslivců jezevce jako příjemné zpestření. Naopak v polních honitbách nebo v nížinách jej pokládají za škůdce drobné zvěře. Z lovecké stránky pak máme širokou škálu myslivců, kteří se jej snaží jako zvěř uchovat až po ty, kteří se nezastaví před zákonem a prahnou po zajímavé trofeji. Někteří ani nevědí, že jezevec je, s určitou výjimkou, v současnosti celoročně hájen.

S rozporuplnými názory a postoji k jezevci jsme byli konfrontováni při osobních setkáních se zástupci mnoha honiteb. Můžeme čerpat i z názorů prezentovaných v dotaznících během sčítací akce jezevců na Moravě a ve Slezsku, která je také předmětem výše uvedené publikace. Rozsáhlá studie byla zaměřena na inventarizaci jezevčích nor, zjištění aktuálního stavu jezevců a na zjištění ekologických nároků jezevců na prostředí. Rádi bychom poděkovali všem, kteří se na této náročné akci podíleli. Velké uznání patří všem, kteří poskytli maximálně objektivní údaje i mnohé informace navíc. Naopak ti, kteří se k celé záležitosti postavili negativně nebo s určitou mírou lhostejnosti, nepřispěli ke cti naší myslivosti. Spolupráce myslivců a vědeckých pracovišť je jednou z možností jak ukázat, že současná myslivost hraje v našem životě velmi významnou roli, byť často nedoceněnou nebo někdy špatně vykládanou. Výzkum probíhal s pomocí všech moravských Referátů životních prostředí, které se především zasloužily o komunikaci mezi Katedrou zoologie a antropologie PřF UP Olomouc a zástupci jednotlivých honiteb. Zájem a ochotu pomoci projevilo mnoho honebních společenstev, ale také Správa Národního parku Podyjí, Lesní správy LČR (např. Šenov, Náměšť nad oslavou, Bystřice pod Hostýnem), polesí Školního lesního podniku Křtiny, VLS - divize Libavá a Plumlov a další.

Součástí průzkumu bylo také zjišťování názorů uživatelů honiteb na význam jezevce v lokalitě jeho výskytu. Výsledky z více než 950 honiteb ukazují na převažující negativní názor (obr. 1). Vysloveně pozitivní vliv jezevce na ekosystém uznalo pouhých 9 % honiteb. Celkový pohled myslivců na význam jezevce v myslivosti, honitbě a ekosystému byl spíše negativní. Názory dotázaných se často opakovaly a lze je shrnout do několika skupin.

Mnoho myslivců spatřuje negativní vliv jezevce především v likvidaci hnízd kachen, bažantů, koroptví (49 %) a požírání mláďat (46 %), a to zvláště v jarním období a při nedostatku hlodavců. Někteří myslivci však přiznávají, že: „Sběr vajec a mláďat není spolehlivě prokázán.“ (MS Hoštěradice - Mařatice). Určité škody působí údajně na drobném ptactvu, zemědělských plodinách (2 %) a přenosem vztekliny (2 %). Vliv jezevce je však ve skutečnosti v tomto směru minimální. Druhotně pak jezevec znemožňuje svou přítomností v některých norách norování lišek (1 %). Někteří zastánci těchto názorů volají po částečné redukci stavu, alespoň v podzimním období. Zástupci MS Mladcová Paseky píší: „I když jezevec způsobí v době hnízdění a kladení mláďat škody, přesto si jej vážíme jako zvěř vzácnou, která je určitou ozdobou a chválou našeho MS. Jsme toho názoru, že odlov jednoho jedince ročně, při ověřeném vyvádění čtyř mladých, nemůže mít negativní dopad...“.

Užitečnost jezevce spatřují myslivci v likvidaci hlodavců (35 %), hmyzu (32 %), padlin (16 %), uhynulých ryb (2 %). Někteří vidí pozitivní roli jezevce v nesnášenlivosti s liškami (4 %). Jiní zase volají po jeho zachování a ochraně, neboť vhodně doplňuje druhovou skladbu fauny v honitbě (8 %) nebo proto, že početně stagnuje (3 %). Např. z vyjádření MS Jiřice u Miroslavi se dovídáme: „Do honitby patří, ať škodí nebo prospívá.“ Jinde se pro něj snaží budovat umělé nory (MS Aleje - Ovčák). Setkali jsme se i s některými správnými postřehy ze života jezevců (např. MS Ekobbena, MS Hubert na Sýkoři). Shodujeme se však s názorem MS Chvalnov - Lísky: „Málo myslivců zná jeho noční život a mnoho myslivců se s ním v přírodě ještě nesetkalo.“

Z těch, kteří nevědí nebo nedokáží posoudit vztah jezevce k jejich honitbám zastává zhruba polovina názor, že je neškodný proto, že jsou v honitbách nízké stavy zvěře. Druhá polovina uznává, že v omezeném množství do honitby patří. Za neškodného jej považují mnohdy ta sdružení v jejichž honitbách nedochází k intenzivnímu chovu drobné zvěře. Musíme si však uvědomit, že pryč již jsou doby, co byly honitby dotovány uměle odhovanou drobnou zvěří, z nichž přežili zimu jen málokteří jedinci. Dovolte abychom citovali vyjádření MS Strž - Měřín, které vystihuje názor mnoha sdružení: „Názory na škodlivost se asi jako všude liší, a to podle věku myslivců a dle jejich pobytu v honitbě. Jezevci mohou škodit v jarním období. Jejich škodlivost v létě klesá a od poloviny léta do zimy neškodí. O jezevci nelze jednoznačně říci škodlivý či užitečný. Bezesporu do smíšených a lesích honiteb patří, ovšem v rozumné míře a za rozumného mysliveckého obhospodařování.“

Udělat čáru mezi škodlivostí a užitečnosti jezevce, stejně jako stanovit, kde je ho málo a kde hodně, kde je možné jej lovit a kde je nutná přísná ochrana není vůbec snadné. Je nutné zvážit mnoho faktorů, jako např. potravní nabídku prostředí, vhodnost biotopů pro budování nor, strukturu místní populace, migrační vztahy aj.

Odborníkem na jezevce není ihned každý, kdo byl někdy přítomen norování nebo spatřil kožešinu uloveného jezevce. Naše znalosti se musejí odvíjet hlavně od praktických znalostí z honitby. K načerpání hlubších znalostí o jezevci je možné využít výše uvedené publikace. Autoři této moderní populárně vědecké učebnice shrnuli nejen dosavadní znalosti o biologii, ekologii a rozšíření jezevce lesního, ale doplnili ji mnoha poznatky z vlastních pozorování, historickým přehledem způsobů lovu jezevců včetně hodnocení trofejí. Součástí publikace jsou také názory na jezevce v historickém pohledu.

Rádi bychom závěrem vzpomenuli ty honitby, které se nejaktivněji zapojily do naší sčítací akce. Zařazeny jsou i honitby v nichž se jezevci nevyskytují, ale jejichž zástupci uvedli rovněž mnoho cenných informací. Patří k nim:

Blansko: Cetkovice - Světlá, Rašov - Dubí, Křižánek, Ochoza Vlkov, Rohozec, Luha, Poříčí, Kluč; Brno-venkov: Výrovka Střelice, Štěpánovice, Svatoslav, Stráž, Ořechov, Drásov, Domašov-Říčky, Rosa Coeli, Pooslaví - Oslavany, Měnín, Želešice; Brno - město: Křivá borovice; Bruntál: Jeřábek, Lichnov, Ruda - Křížový vrch, Panský vrch, Sovinec; Břeclav: Pavlov, Stolová Hora, Horní Věstonice, Hustopeče u Brna, Němčičky, Klobouky u Brna, Kobylí, „Podluží“ Moravská Nová Ves; Frýdek - Místek: Černá - Hartyšov, Javořina - Němčanka, Rovina - Žor, Odra Stará Ves n. O., Hukvaldy, Borová, Olešná Palkovice, Nošovice Nižní Lhoty, Čantoryje v Nýdku, Bystřina - Loučka, Obora Walaski; Hodonín: Bohuslavice, Čejkovice, Ježov, „Diana“ - Josefov, Ratíškovice; Jeseník: Bílá Voda, Háj - Česká Ves; Jihlava: Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč; Karviná: Šenov; Kroměříž: Hrabina Blazice, Chřibsko; Nový - Jičín: Lazy Tísek, Tichá, Loučka, Libotín; Olomouc: Velký Týnec, Jelení Kopec, Úsov Bradlec, Hrubá Voda; Opava: Bohuslavice, Hrabyně, Bor - sever - Vřesina; Přerov: Skalka Nětčice, Velička, Michalov, Hubert Oplocany; Šumperk: Bedřichov - Zlatý Potok, Vaškova hora, Tulinka, Vlčí Doly - Zábřeh, Háj - Jedlí, Dlouhomilov, Palonín - Doubravice; Třebíč: Horky, Šašovice, Litohoř; Uherské Hradiště: Uherský Ostroh, Hrubý Les; Vsetín: Rysová - Vigantice, Nivka - Semetín, Branky - Poličná, Bynina - Jasenice, Hubert - Bečvy, „Stráž“ - Choryně, „Paseky“ Plžno; Vyškov: Bošovice, Litava Brankovice, Zlatý Jelen, Hvězdlice, Kozlany - Pavlovice, Letovice, Ždánský Les - Haluzice, Zelená Hora - Radslavice, Přehrada - Amálka; Zlín: Bratřejov, Jasenná, Komonec; Veselá - Klečůvka, Trnava Vrchy, Vhorovy - bažantnice; Znojmo: Oblekovice, Banišovice, Hubert - Tasovice, Hrabětice - Travní dvůr, Hubertov - Čejkovice - Břežany, Lechovice, Štítavy, Lechovice - bažantnice, Rybníky; Žďár nad Sázavou: Prosetín, Sulkovec, Ujčov, Kuklík, Velká Bíteš, Černé Lesy, Karasín.

Věříme, že moderní publikace o jezevci zvýší zájem o tento druh a přinese poučení všem, kteří mají naši přírodu rádi a chtějí naší myslivosti prokazovat to nejlepší službu.

Autor: Mgr. Tomáš Matyáštík, Prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc.

Katedra zoologie a antropologie

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého

Třída svobody 26, 771 46 OLOMOUC

e-mail: matom@prfnw.upol.cz, flagell@prfnw.upol.cz