K přírodě se chovejme slušně, má omezené možnosti obnovy

Tentokrát jsme Horkou linku věnovali jaru a otázkám krajiny, zvířat a rostlin. Odpovídali Milan Orálek, člen Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí, a Jiří Trezner, vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu ve Vsetíně.

Odpovídá Milan Orálek:

- Můžete vyjmenovat, jaké největší škody páchají lidé v přírodě na jaře?

Vladimír Ludka, Přerov

Dělat výčet škod, které jsou lidé schopni v jarní přírodě způsobit, nám připadá trochu smutné. Slušný člověk, který si je vědom, že příroda má také omezené možnosti obnovy, nepůsobí škody žádné.

- Za jaké činy lze v přírodě návštěvníky pokutovat?

Milan Gawrecki, Třinec

Porušování zákona o ochraně přírody lze pokutovat na místě nebo ve správním řízení. Výše pokuty je závislá na rozsahu způsobené škody a dalších okolnostech. Ten, kdo by škodu způsobil v souvislosti s podnikáním, třeba prodejem chráněných rostlin, riskuje vždy pokutu podstatně vyšší. Ale tazatel je jistě slušný člověk, nic trhat nebude a otázku myslel jako žert.

- Jezdím vlakem do Olomouce a vidím cestou stromy doslova obsypané jmelím. Není povinnost takové stromy vykácet?

Ladislav Koloušek, Přerov

Stromů se jmelím či ochmetem je spousta, ale ač je to rostlina cizopasící, povinnost je kácet není. Při jejich rozšíření by to asi ani nebylo možné. Něco jiného ale je, když se strom rozsahem napadení stane nebezpečný okolí např. rozlomením. Pak je povinností majitele (správce) provést opatření k zajištění bezpečnosti. Ale to platí u všech stromů, bez ohledu na původ jejich špatného stavu.

Odpovídá Jiří Trezner:

- Je jaro, a pokud jsou na Valašsku stále vlci, jejich samice mají mladé a musí lovit. Jak je to s náhradami škod doopravdy?

Jindřich Peška, Frýdek- Místek

Při posledním sčítání před měsícem byla nalezena stopa jen dvou vlků. Pochopitelně nelze vyloučit, že ke škodám dojde. Všechny škody na hospodářských zvířatech a včelstvech, ke kterým došlo po vydání příslušného zákona, byly průběžně a v plné výši hrazeny. Rozsah zákona byl později ještě rozšířen na náhradu škod na chovatelských zařízeních. Ze zákona se hradí skutečná škoda, takže sazebník " za kus" neexistuje. Chovatelé si s účastí veterináře nebo znalce vyčíslovali škodu sami, rozlišovali jsme dokonce mezi běžným chovem a chovem s plemenným materiálem, kde je finanční ohodnocení ztráty jiné.

- Staráte se o přírodu ve specifickém regionu, co byste jarním návštěvníkům hor doporučoval?

Věra Osiková, Vsetín

Aby se chovali k přírodě jako lidé, s rozumem a s respektem k právům druhých. Nerad bych, aby muselo dojít k přejmenování vědeckého názvu našeho druhu Homo sapiens sapiens - člověk rozumný.

- Lesy na Valašsku jsou po léta tvrdě zasahovány emisemi z Ostravska. Jak to vypadá letos na jaře?

Jan Wáwerka, Zlín

Kvalita ovzduší na Valašsku se realizací nejrůznějších opatření skutečně zlepšila. Ale orgány hygienické služby a města přestávají mít prostředky na měření, a tak se zmenšuje možnost kontroly. Stav by se mohl i nadále zlepšovat, pokud nebude veřejnost netečná. Značné zhoršování dobrého stavu navozeného odstavením velkých znečišťovatelů mají na svědomí třeba domácnosti pálením plastických hmot a obalů. Energetická politika vlády není dotažena do konce a plynofikace se skoro zastavila.

- Ministerstvo průmyslu a obchodu chce zahájit - alespoň jsem to slyšel - ve Frenštátu těžbu uhlí. Co si o tom myslí váš úřad a vy osobně?

Radomír Hovorka, Vsetín

Těžba ve Frenštátě zatím nepřipadá v úvahu. Doly jsou zakonzervované a OKR údajně uvažuje alespoň o těžbě plynu. Případné otevření šachet v budoucnosti by bylo závažným zásahem do životního prostředí v tomto regionu a orgány ochrany přírody k němu budou i v budoucnu jistě zaujímat negativní stanovisko.

Společné odpovědi:

- Na komíně se mi usadili čápi, čímž činí můj dům neobyvatelným.

Mohu je vyhnat?

Michal Humhal, Brno

Usadí- li se někde na objektu čáp a jeho pobyt působí nesnáze, je třeba ihned se obrátit na příslušný referát životního prostředí okresního úřadu. Vyhánění čápa či zasahování do jeho hnízda je porušením zákona, protože čáp patří mezi chráněné živočichy.

Okresní úřad může ale pověřit příslušné odborníky, kteří za určitých podmínek provedou nutná opatření, například transfer mladých čápů, za nimiž rodiče přiletí na novou podložku v okolí atd.

- V živém plotu máme klíšťata. Existuje nějaký bezpečný postřik, který by hubil jen klíšťata?

Václav Horáček, Nezamyslice

Otázka se týká prodejců chemikálií nebo hygieny, neumíme odpovědět. Rozhodně ale plošné postřiky proti klíšťatům nedoporučujeme, protože jsou to živočichové a nezdržují se výlučně na jednom místě - v živém plotě. Navíc nejsou na rostlinách pouze klíšťata a v případě širokospektrálních látek dojde k usmrcení více druhů živočichů.

- Pozorujete globální oteplování i vy osobně? Skutečně jednou na Pustevnách porostou meruňky?

Martin Griefswald, Bohumín

Globální oteplování zcela jistě existuje, ale my nemáme prostředky ani prostor na odborný výzkum. Mnoho kolegů přírodovědců o tomto jevu ve vztahu k určitým rostlinným a živočišným druhům mluví, ale tento proces je třeba vyhodnocovat dlouhodobě. Například máme doloženy nálezy teplomilných živočichů v místech, kde se dříve nevyskytovali, např. kudlanka nábožná na Uherskohradišťsku. Pokud by někdy rostly meruňky na Pustevnách, byly by zcela jistě rozpuštěny všechny arktické ledovce, zatopeny všechny přímořské státy, došlo by k naprosté změně klimatu atd.

- Proč v poslední době dochází k hromadnému kácení listnatých stromů okolo cest, řek a hřišť?

Hubert Jakoubek, Opava

Kácení na místech, která uvádíte, nikdo centrálně neřídí, a už vůbec to nemá nic společného s trendy v ekologii. Kácení povolují podle zákona orgány obcí na podkladě žádostí majitelů pozemků. Údržbu kolem komunikací a vodotečí mají v náplni práce jejich správci, kteří využívají zimního období k údržbě. Zcela jistě přitom dochází k zásahům z pohledu veřejnosti přehnaným. V konkrétních případech se ihned obraťte na příslušný obecní nebo okresní úřad.

- Lze porovnat, v jakém stavu jsou lesy dnes a v době před deseti lety? Mám dojem, že se stále více kácí.

Jana Matušková, Břeclav

Kácení v lesích se řídí lesním zákonem. Rozhodně se dnes kácí více než dříve a všichni víme o desítkách hektarů pokácených načerno. Léta trvalo, než se v Poslanecké sněmovně podařilo prosadit zpřísnění sankcí. Dalším problémem je množství orgánů dohledu, které v terénu nepovolenou těžbu odhalí. Je dlužno dodat, že značné množství majitelů lesů má ze svého majetku zdroj příjmů, a proto kácí les ihned, jak je to jen možné. Na druhou stranu je v některých oblastech České republiky nárůst dřevní hmoty stále větší než rozsah těžby.

- Jak se díváte na snahu rozšířit CHKO Pálava, kde proti jsou právě ochranáři z ČSOP a lesníci? Vždyť tak ubližují přírodě.

Petr Nováček, Ždánice

Z našich informací vyplývá, že rozšířením CHKO by bylo omezeno hospodaření v lesích - a to je asi kámen úrazu. Nejsme kompetentní podat rozsáhlejší informace. Tazatele můžeme pouze odkázat na příslušný referát životního prostředí okresního úřadu, kde mu poskytnou bližší informace.

Fotografie:

Zvláště na jaře si lidé uvědomují, jak je nutné krásnou přírodu chránit vůči těm, kdo ji poškozují.