Kachny zůstanou venku
28.02.2006 | Mladá fronta Dnes
Od zítřka má být vodní drůbež pod střechou, farmy ale dostanou výjimku.Pokud se na jižní Moravě objeví ptačí chřipka, Znojemsko bude muset být pořádně ve střehu.Kvůli vysoké hustotě chované drůbeže totiž okres patří mezi tři nejrizikovější v zemi, co se možného šíření nebezpečného viru H5N1 týče.Zatím však ani na Znojemsku veterináři nemají důvod zpřísňovat už zavedená preventivní opatření. "Jsou stejná jako jinde v kraji, a to už od podzimu," uvedl epidemiolog Krajské veterinární správy Ivan Přikryl. Dnes uplyne lhůta, kterou dostali komerční chovatelé na úpravu svých zařízení takovým způsobem, aby splnili veterinární opatření vyhlášená kvůli hrozbě ptačí chřipky. "Slepice, krůty nebo kuřata se všude na jižní Moravě chovají v halách a v tom problém nevidím. U vodní drůbeže je to jiné a dva její velkochovatelé dostanou od nás výjimku. V tak krátkém čase ji totiž nemohli dát pod střechu. Zítra jim tu výjimku napíšu," slíbil včera Přikryl. Husy a kachny budou moci být nadále venku, krmit a napájet se však budou muset pod střechou.Výjimku mohou dostat i pštrosí farmy. "Podle vyhlášky patří pštros mezi drůbež, i když je to běžec. Navíc by pobyt v uzavřených prostorách těžce snášel, bylo by to týrání," vysvětlil Přikryl.
Bažanty myslivci nekoupí
Ptačí chřipka už začala křížit plány některých mysliveckých sdružení. Nechtějí si kvůli ní letos nakupovat bažantí kuřata a káčata, která pak v létě vypouštějí do přírody a takzvaně zazvěřují honitbu."Každé jaro nakupujeme 120 až 150 káčat a odchováváme je na našich rybnících. Děláme to už šestnáct let, ale letos poprvé do toho nepůjdeme. Museli bychom pro ně stavět voliéry a navíc je to riskantní. Pokud se tady ptačí chřipka objeví, mohli bychom pak o ně přijít a jako bychom ty peníze vyhodili z okna," uvedl předseda mysliveckého spolku v Ivanovicích na Hané Pavel Černý. Přiznal, že už kvůli tomu volali i na farmu do Žulové v Jeseníkách, odkud káčata každý rok vozí. "Upozornili jsme je, aby nenasazovali tolik vajec. Bylo by od nás nefér, kdybychom jim to oznámili až na poslední chvíli," dodal.Takzvané zazvěřování chtějí například vzdát i myslivci z Mutěnic na Hodonínsku."Peníze na to nachystané máme, ale asi do toho za těchto podmínek nepůjdeme," uvedl jejich předseda Miloš Štěpánek.Vypouštění uměle odchovaných bažantů nebo kachen veterinární správa nezakázala a podle Ivana Přikryla nyní záleží na tom, jak se rozhodnou myslivci. Nevyloučil však, že se veterinární opatření mohou ještě zpřísnit a mohou se týkat i honiteb.
Další články v kategorii Ekologie
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)

Tweet



