Kopa nepravd o mysliveckém zákoně

Snad ještě žádné projednávání zákona za celou dobu od roku 1992, odkdy působím jako poslanec, neprovázela tak jednostranná, neobjektivní, lživá a nenávistná mediální kampaň jako u zákona o myslivosti, který nedávno Senát vrátil sněmovně k novému projednání. Celkem se v článcích různých autorů objevuje a opakuje dvacet dva zavádějících a často nepravdivých informací.

Nemohu se ubránit dojmu, že tato kampaň je organizovaná z jednoho místa, a jenom doufám, že ne za státní peníze. Předně zaznívá tvrzení, že zákon nadřazuje zájmy myslivců nad práva vlastníků lesů a dalších pozemků. Přitom to je zcela naopak. Uznat honitbu je možné pouze na návrh vlastníka honebních pozemků a splňuje-li tento návrh zákonné podmínky, musí takovému návrhu státní orgán vyhovět.

Dále kritici tvrdí, že ozbrojení myslivci budou moci vstupovat na soukromou zahradu, aby zjistili, zda tam není zraněné zvíře. Zákon však stanoví, že na soukromou zahradu nebo jiný oplocený nehonební pozemek mohou vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka.

Další nepravdou je, že myslivecká stráž bude moci kontrolovat, zda v kufru auta není upytlačená zvěř. Platí to pouze při důvodném podezření, že řidič přepravuje neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem je možné požadovat předložení dokladu o jejím nabytí.

Hodně se píše o myslivecké stráži. Prý se zřídí s rozsáhlými pravomocemi. Nic se ale zřizovat nebude, platí stávající stav. Ano, bude moci zastřelit toulavé psy. Ale už se neříká, že jen ve vzdálenosti větší než 200 metrů od nejbližšího obydlí a jen pokud pronásledují zvěř. Navíc se toto oprávnění nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, nebo například slepecké.

Dále - stráž bude moci zadržet osoby. Ano, ale jen ty, které přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo jiné zákonem zakázané činnosti nebo toho, koho přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí či střelnou zbraní, pokud nejde o policistu či vojáka.

Zákon údajně neumožní obcím a soukromým vlastníkům si zřídit vlastní menší honitbu, neboť velikost honitby musí být alespoň 500 hektarů. Ve skutečnosti je minimální výměra pro oboru 50 hektarů a pro ostatní honitby 500 hektarů. A dále - státní úřady budou moci nařídit postavení krmelce nebo jiného mysliveckého zařízení, i když s tím majitel pozemku nesouhlasí. Pravdou je, že k jeho vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku, popřípadě rozhodne o umístění orgán státní správy.

Není pravda, že majitel golfového hřiště bude muset zrušit dlouho připravovaný turnaj, pokud mu týden dopředu oznámí myslivec, že v oblasti bude hon. Myslivec nemůže nic oznamovat, musí konání akce projednat. A golfová hřiště jsou v naprosté většině nehonebními pozemky, a to buď ze zákona, nebo podle rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, takže jim nic takového nehrozí.

Myslivci nebudou zakazovat lidem a vlastníkům pozemků, aby v době lovu šli na houby. Zákon neumožňuje cokoli komukoli zakazovat. Orgán státní správy myslivosti může pouze ve výjimečných případech na žádost uživatele honitby omezit pohyb v ní. Tato opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků či nájemců honebních pozemků.

Jiným sporným bodem je seznam lovné zvěře, v němž jsou chráněné druhy. Z pohledu ochrany některých druhů zvěře zákon přímo stanoví druhy, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, nebo jsou zvláště chráněnými živočichy. Sem patří dravci, medvěd, rys, vlk i vydra. Orli a jiní chránění živočichové, kteří se u nás nevyskytují, ani v tomto výčtu zvěře nefigurují.

Kritici zákona tvrdí, že na činnost myslivců bude přispívat stát. Stát však podle zákona nebude na činnost myslivců přispívat, ale může na některé činnosti poskytnout příspěvek. V Rakousku, Itálii, Švýcarsku a Francii stát běžně podporuje spolkovou myslivost. Na mysliveckou činnost - třeba přehlídky trofejí - bude nadále přispívat stát, majitelé trofejí je budou muset dokonce na takovéto výstavy povinně zapůjčit. Ale naopak, zákon nestanoví povinnost majitelům trofejí zapůjčit je na chovatelské přehlídky. Tratit prý budou i obecní úřady, neboť za psy, které nimrodi používají k lovu, se nebudou platit poplatky. Toto opatření však bylo ve třetím čtení vypuštěno a zákon je neobsahuje. Lovečtí psi podléhají placení místních poplatků v místě jejich přihlášení jako jiné druhy psů.

František Brožík

místopředseda Poslanecké sněmovny (ČSSD)