Kraslice - naděje mířící přes hranice

Kraslice vznikly kolem roku 1150, když se cisterciácký klášter ve Waldsassenu snažil osídlit dosud divoké pralesy kolem Kraslického průsmyku, jež získal od českého krále Vladislava. Přicházeli sem osadníci z Bavorska, Frank i Falce a usazovali se podél prastaré Erfurtské stezky. Ve 13. století vyrostl nad osadou hrad Greslas, který dal jméno celému sídlišti. Jméno zřejmě znamenalo krásný nebo zelený les, a odkazovalo na nekonečné porosty okolo. Roku 1356 získává hrad i ves Karel IV. a Kraslice se vracejí na území Čech. 15. srpna 1370 je tento panovník povýšil na královské město s právem užívání modrého erbu se stříbrným písmenem G. Jeho syn Václav IV. však město prodal rytířům z Reitenbachu, kteří začali z výhodně položeného hradu přepadat kupecké karavany. Proto byl hrad i s městem roku 1412 zničen královským vojskem. Do Kraslic pak přicházejí noví osídlenci z obou stran hranice, kteří tu hledají především stříbro a další rudy. Od 16. století se zde rozvíjí výroba hudebních nástrojů, především kovových dechů, a textilií. Význam Kraslic jako průmyslového centra transitního přeshraničního města až do roku 1945 roste. Poválečný odsun německých rodáků a nové dosídlení znamenaly téměř úplnou výměnu obyvatelstva.

Přírodní podmínky

Také nadmořská výška Kraslic se pohybuje mezi 500 a 900 metry. Rovněž toto město zabírá obě úbočí i dno úzkého a hlubokého průsmyku, který vyhloubila řeka Svatava. Klima je typické pro západní Krušnohoří - vyznačuje se vysokými srážkami v létě i v zimě. Dnes již v Evropě málo zachovaná horská krajina je dosud poměrně nanerušená. Plochy luk se střídají s rozsáhlejšími smíšenými lesy, jejichž poškození exhalacemi je dosud velmi malé. Les se samovolně šíří také na dříve využívanou zemědělskou půdu, která dnes není obhospodařovaná. Tyto krajinné změny, jež se dějí bez zásahu člověka, jsou významné zejména z hlediska ochrany přírody. Již dnes tu existuje řada chráněných oblastí a uvažuje se o jejich dalším rozšiřování. Rovněž Česká republika má zájem zúčastnit se projektu Natura 2000, vyhlášeného Evropskou unií.

Demografie

V roce 2001 měly Kraslice 7 306 obyvatel. Úbytek obyvatelstva je soustavný a poměrně velký. Jeho výměna po druhé světové válce vedla k historické diskontinuitě demografického vývoje, což má dodnes následky ve vysoké obměně obyvatel. Trvale je zastoupena mladší generace, která však často opouští region a odchází za prací. Nezaměstnanost je téměř deset procent a kvalifikované síly se musejí orientovat na trh práce mimo Kraslice.

Společenské změny dopadly tvrdě i na Kraslice. Z průmyslové tradice se zachoval jen jeden podnik zabývající se výrobou hudebních nástrojů a řada menších firem, převážně se zahraniční účastí. Zemědělství se takřka rozpadlo. Rostoucí je význam lesního hospodářství v okolních, stále poměrně zdravých a bohatých lesích.

Hospodářství

Tradiční výrobní obory by se mohly stát základem všeobecného hospodářského oživení. Problematické je napojení na dopravní síť - jediná silnice do Sokolova zajišťuje tranzit na páteřní komunikaci Karlovy Vary - Cheb. Spojení do Německa, které by umožnilo lepší kooperaci česko-německých firem, je možné jen přes vzdálené hraniční přechody. Otevření celního přechodu pro automobily s celkovou hmotností do 3,5 tuny v Kraslicích by mohlo znamenat povzbuzení dosud velmi slabé přeshraniční dojížďky do zaměstnání i spolupráci firem v obou městech.

Na dalším využívání obnovené železniční tratě ze Sokolova do Klingenthalu, případně dále, má česká strana mimořádný zájem. Iniciativy k její rekonstrukci i provozování vycházejí právě odtud a je evidentní snaha dotlačit německou stranu k výraznější spolupráci nejen v turistice. Cestovní ruch má totiž pro Kraslice jen okrajový význam. Přesto je i zde snaha podpořit hlavně formy tzv. měkké turistiky.

Veřejný život

Kraslice jsou charakteristické chaotickou zástavbou kombinující historické a moderní objekty. Pomalu se prosazuje renovace pamětihodností a stále více se daří rozproudit kulturní život, který v devadesátých letech téměř zanikl. Velmi omezující je špatná finanční situace města, která je dědictvím po jeho minulém vedení. Slabá identifikace s vlastním městem je zřejmě následkem přerušení historického vývoje v roce 1945. Přesto se v posledních letech projevuje stále větší snaha v pořádání nejrozmanitějších akcí, posílení vztahů s Klingenthalem a zapojováním obyvatel obou měst do společného rozvoje.