Křídlatka prověří schopnost spolupráce

Jak dalece jsou schopné a ochotné spolupracovat mikroregiony i jednotlivé obce v povodí Nisy, ukáží následující roky při likvidaci invazní rostliny křídlatky, která zamořuje především břehy řek a potoků. Společný postup proti rostlinnému škůdci vyvolal dopis hrádeckého starosty Martina Půty, neboť rostlina hyzdí krajinu a její likvidace je velmi drahá. Jen na dvoukilometrový úsek cyklostezky mezi jezerem Kristýna a trojmezím státních hranic s Německem a Polskem vydal Hrádek každý rok v ulynulých dvou letech sto tisíc korun.

"Letos nás to stálo jen dva tisíce korun, protože už jsme museli likvidovat jen několik shluků malých rostlin,"

prohlásil Helmut Řeháček z Městského úřadu v Hrádku na důkaz předchozích úspěšných zákroků proti křídlatce. Trápí ho však skutečnost, že přes velké výdaje a snahu města se rostlina rozšiřuje v jiných místech.

"Naplaví se k nám zbytky rostlin z horní části povodí Nisy, a hned zde máme plevel znovu."

Aby k podobným situacím nedocházelo, sešli se v úterý v budově libereckého magistrátu starostové a zástupci patnácti obcí s pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje a dalších organizací a radili se o společném postupu.

"Krása Nisy je utopená v až tři metry vysokém porostu křídlatky z obou stran,"

popsala své zážitky ze sjíždění řeky na kánoi starostka Chotyně Jana Mlejnecká. Chtěla tím zdůraznit, že rostlina vytlačuje nejen původní rostlinné druhy a vytváří monotónní porosty, ale odrazuje i turisty a rekreanty od pobytu v jinak krásných místech kraje.

"Budu se snažit o koordinaci společných postupů a pomohu při zpracování uvažovaného projektu k plošné likvidaci rostliny,"

řekl na společném jednání Martin Modrý, zástupce krajského úřadu z odboru životního přostředí. Iniciativu k plošnému boji proti křídlatce v povodí Nisy uvítal i starosta Nové Vsi nad Nisou, kde řeka pramení:

"Velký problém nám dělá sousedství obce s neudržovanými pozemky. V těch místech se k nám rostlina rozrůstá i přes její předchozí zničení. Pokud se podaří společný záměr, pak nám takové problémy, a vlastně někdy i zbytečně vynaložené peníze, odpadnou."

Do konce ledna obce z povodí Nisy slíbily zmapovat, kde se vůbec původně okrasná rostlina z Dálného východu vyskytuje; pak přijde na řadu plán pro její systematické hubení. Nejsložitější bude fáze získání peněz pro společný projekt. Kdo požádá o finanční podporu z fondů Evropské unie nebo z ministerstva zemědělství či životního prostředí, zatím nikdo neví.