Krmit nebo nekrmit?

Útlocitnost k živým tvorům vede člověka, zejména městského, k tomu, že v nastávajících mrazivých dnech uvažuje o tom, jak usnadnit život volně žijícím živočichům. Pokud jde o drobné pěvce, určitě je dobře je přikrmovat. Je však třeba si uvědomit, že ne všechno jim prospívá. V žádném případě není vhodné do krmítek předkládat ptákům zbytky lidského jídla. Drobným pěvcům, kteří v městské aglomeraci nejvíce strádají, prospějí semena, nejlépe slunečnice. Lze podat i různé ve specializovaných obchodech nabízené směsi, či lojové koule, ve kterých jsou semena obsažena.

Je také dobré popřemýšlet o umístění krmítek, neměly by do nich mít přístup volně žijící kočky, anebo hlodavci. Krmítka by měla být menší a se stříškou, aby z nich nevytlačovali drobné pěvce větší ptáci, zejména holubi. Ti si dovedou potravu dost dobře nalézt sami. Ti si dovedou pro potravu zalétnout i dále, nejsou vázáni na malé teritorium a v periférii si umí vyhledat semena všudypřítomných plevelů.

Určitě není vhodné ptákům předkládat staré pečivo, to většinou zvlhne, mohou se v něm pomnožit různé plísně, a to opravdu může ptákům způsobit zdravotní problémy.

Také je vhodné nekrmit nežádoucí živočichy neúmyslně, pozor na přeplněné a otevřené popelnice, kde nejraději hodují potkani, kteří mohou být šiřiteli celé řady i člověku nebezpečných onemocnění, například lze zmínit leptospirózu či salmonelózu.

Takže přikrmovat ano, ale s rozmyslem.

Josef Duben