Krušnohorské lesy mají šanci

Šedesát projektů připravují v současné době nebo už začali uskutečňovat odbornici, aby pomohli lesům v Krušných horách. Ty jsou těžce poškozeny exhalacemi a dalšími důsledky lidské činnosti v podhůří.

"Projekty se zabývají vším, co s obnovou lesa souvisí, hlavně zalesňováním a přípravnými pracemi na pěstování lesů nebo zamezení další eroze půdy," vypočítal vedoucí Agentury projektů obnovy lesa Vladislav Badalík.

Kdo se dnes podívá na vrcholky Krušných hor, vidi, že díky těmto projektům je tu situace už jiná než ještě před deseti lety. Na holinách vyrůstají nové

stromky, mezi nimi i buky a javory, které tu chyběly. Opravená je i řada lesních cest, které využívají jak lesníci, tak i cykloturisté. Právě turistika by mohla přinést pro lesy trochu potřebných peněz. Ty plynou především z Evropské unie, z Fondu projektů obnovy lesa, který podporuje obnovu porostů v příhraničních oblastech s Německem. Zatím na ně bylo vyčleněno dva a půl milionu euro. "Jsou to všechno dlouhodobé investice, kterých si dnes málokdo všímá, ale naši vnuci je ocení," dodal Badalík.

Bez této pomoci by lesy v Krušných horách stále vypadaly jako z hororového snu, jak tomu bylo na konci osmdesátých let. Tehdy jezdili na horské pláně mezi zčernalá torza kdysi mohutných stromů natáčet filmaři, protože tísnivější atmosféru by kulisami v ateliéru nevykouzlili.

Jak dlouho bude náprava lesů trvat, rozhodne právě to, kolik jim lidé věnují péče a kolik prostřeků na to budou mít.

"Pokud člověk lesům, které v nedávné době skoro zničil, nepomůže, bude náprava současného stavu trvat velmi dlouho. Jestli k ní samovolně vůbec dojde," konstatoval František Vohralík, ředitel Městských lesů Chomutov. "Les má nesmírný význam. Vžitá představa, že se pěstuje hlavně pro dřevo, tedy pro ekonomický efekt, už ve vyspělé společnosti neplatí. Význam lesa se dnes posouvá do oblasti životního prostředí, protože je nezbytný pro udržování rovnováhy v přírodě," vysvětlil.