Kyanidová skvrna se šíří Dunajem, jed roznášejí i ptáci

ZN 16.2.2000

Kyanidová skvrna se šírí Dunajem, jed roznášejí i ptáci

Budapešt/Belehrad/Paríž - Kyanidová skvrna se dál šírí vodou Dunaje. Ve srovnání s Tisou je Dunaj méne postižen, zpusobené škody jsou presto znacné. Ekologové se obávají i retezového šírení otravy. To zpusobí ptáci živící se otrávenými rybami. Pro obyvatele platí zákaz používat rícní vodu. Pitnou i užitkovou vodu dostávají již nekolik dnu v cisternách. Madarsko a Jugoslávie požádaly OSN o nezávislý posudek rozsahu škod, které zpusobil roztok kyanidu z rumunského zlatého dolu Baia Mare. Mezinárodní tým proto vcera zacal odebírat vzorky vody z Tisy a Dunaje, kde už uhynuly tisíce ryb. Odborníci se shodují, že odstranení následku bude velmi drahé a potrvá roky. Americtí ekologové napríklad vcera pripomneli obdobnou katastrofu z roku 1992 v americkém státe Colorado. Reku Alamosu tehdy zamorily tisíce litru kyanidového roztoku, jenž unikl ze zlatého dolu. Jed vyhubil život v asi 27kilometrovém úseku vodního toku. »Musí se obnovit celý ekosystém. To zabere léta, ne-li desetiletí. Vše bude stát miliony dolaru,« rekl vcera Steve D´Esposito, prezident soukromé ekologické organizace z Washingtonu. Podle jeho slov riziko pro lidské zdraví však v oblasti zustane dlouho poté, co bude z reky odstranena kyanidová skvrna. Bude totiž zamorena také spodní voda a puda. Obavy vyjádrila vcera i Svetová zdravotnická organizace. Spolecne s kyanidem se podle ní mohly dostalt do rek také težké kovy, napríklad kadmium a olovo. To je ješte vetší a dlouhodobejší hrozba pro lidské zdraví. Pokud se prítomnost težkých kovu potvrdí, bude obnova života v rekách mnohem složitejší a nákladnejší. V Jugoslávii znecištení kyanidem zanechalo težké a dlouhodobé dusledky pro životní prostredí zejména v severní Vojvodine. Úrady zatím podle belehradské agentury Beta neoznámily údaje o rozsahu znecištení a zpusobených škodách. Panují však obavy, že po toku Tisy na jugoslávském území nebude ve vode po léta žádný život. V techto dnech jsou vytahovány z Tisy tuny mrtvých ryb. Ty jsou likvidovány, ale ekologové se obávají retezové otravy. Otrávenými rybami se totiž krmí ptáci a ti jed prenášejí daleko od toku rek. Cetní vojvodinští rybári zustali na léta bez práce. Pro ne je to zvlášt velká rána, protože za povolení k rybolovu musejí rocne platit státu kolem 1500 nemeckých marek, pres sedmadvacet tisíc korun.

Co zpusobil jed

* úhyn 80 procent ryb v Tise

* znicení potravinového retezce

* stovky rybáru prišly o práci

* zamorení spodní vody a pudy

* zatížení státních rozpoctu

Bulharští odborníci nabírají vzorky vody z Dunaje u vesnice Kudelin u hranic s Jugoslávií.

Foto CTK/EPA

(CTK, Beta)

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info