Lahve by se měly zálohovat

Štěpán Holub

Sněmovna pod tlakem snahy o srovnání legislativy s evropským právem projednává nový zákon o obalech. Návrh byl vystavěn s přihlédnutím k řešením v zemích Evropské unie, především v Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Nizozemsku, Španělsku a Velké Británii. V tomto výčtu ale chybí severské země, které tradičně dosahují výborných výsledků v oblasti životního prostředí. Švédsko, které zavedlo povinný systém záloh na nápojové obaly, se stalo první na světě v objemu recyklace hliníkových plechovek. Také tento systém zasluhuje pozornost.

Výrobci nápojů plněných do hliníkových a plastových PET lahví mají ve Švédsku ze zákona povinnost tyto obaly zálohovat. Princip je z pohledu zákazníka velmi jednoduchý. V obchodě zaplatí za hliníkovou plechovku o půl švédské koruny více jako zálohu, kterou dostane zpět, jakmile prázdnou plechovku vhodí do lisovacího stroje. Aby systém dobře fungoval, výběrní automaty vždy kontrolují čárový kód. Tím se předejde vyplácení zálohy za plechovky, které do systému nepatří, tedy především dovezené. Obdobné výběrní lisovací stroje se používají také pro PET lahve, kde je ovšem záloha vyšší - jedna nebo dvě koruny podle velikosti. V nejmenších obchodech automaty nejsou, zde se provádí výkup manuálně a obaly se stlačí až následně.

Pomocí zálohy se tak jednoduše vyřešilo, jak dostatečně motivovat spotřebitele, aby dobrovolně třídili nápojové obaly a ty zmizely z přírody i skládek. Hliníková plechovka nebo PET lahev se z pohledu zákazníka přeměnila z obyčejného odpadu na něco, co stojí za to při cestě do prodejny vzít s sebou. Lisování navíc umožní velmi snížit náklady na dopravu prázdných obalů. Kontrola podle čárových kódů zase zaručuje jednotnost materiálu určeného k recyklaci.

Aby tento na první pohled jednoduchý systém dobře fungoval, byl ve Švédsku přijat v roce 1982 přijat zákon o recyklaci nápojových obalů z hliníku. O devět let později na něj navázal zákon, který reguluje stáčení nápojů do PET lahví. Tyto předpisy ukládají povinnost výrobců využívat zálohový systém. Výrobci nápojů musejí získat od Zemědělského úřadu licenci a sdělit mu informaci o počtu obalů. U PET lahví jsou navíc povinni zaplatit roční poplatek za využívání systému.

Provoz zálohového systému zajišťuje nezisková akciová společnost, kterou vlastní výrobci nápojů, obalů a obchodníci. Ta se také snaží oslovit konzumenty a zvýšit tím návratnost, aby přerostla hranici 90 procent. Ve Švédsku se prodává ročně přibližně 250 miliónů PET lahví, z nichž se vrací 78 procent. Hliníkových plechovek se loni prodalo přibližně 900 miliónů, z nichž bylo 86 procent vráceno v systému. Po slisování ve výběrních automatech se z plechovek vytvoří balíky, které se po přepravě předají k vypálení barvy a nečistot. Hliník se pak přetaví na plech, ze kterého se vyrobí nové plechovky. Ty se ještě musí ošetřit, aby se nápoj nedostal do přímého kontaktu s kovem, a opatří se nápisy. Pak už jsou plechovky připraveny k naplnění a vydávají se do dalšího kola.

Zálohovat tedy lze i jiným způsobem, než jsme si zvykli u skleněných pivních a jiných lahví. Životní prostředí si zákon, který by vedl k vytvoření českého systému recyklace PET lahví, určitě zaslouží.

Autor je student práv