Lesní zvěř to má v zimě opravdu těžké

Ne lov, ale intezivní přikrmování je v zimních měsících hlavním úkolem členů Mysliveckého sdružení Děpoltovice, kteří vykovávají právo myslivosti v pronajatém revíru u Jiřího Kubernáta. Od prosince to byla vysoká vrstva sněhu, posléze mokro a déšť - to vše působilo problémy zejména drobné zvěři a zvěři srnčí.

Daleko více než v minulých letech bere zvěř i seno, granule a jetelotravní úsušky. Osvědčilo se přivazování otepí sena u ochozů zvěře. K přikrmování zajíců a zvláště srnčí zvěře byly již v revíru vyvázány stovky svazků dobře usušené letniny, k jejíž výrobě se používají mladé kopřivy, letorosty maliníku, ale i mladé stvoly topinambur.

Z dužnatých krmiv bylo již zvěři podáno přes padesát metráků kaštanů, žaludů a řepy. Ráda bere zvěř i sušené jeřabiny. Zajíc, ale i srnčí zvěř ráda okusuje mladé větve ovocných stromů a jiných měkkých dřevin. Proto myslivci při toulkách revírem prořezávají koruny pláňat a nálety listnatých měkkých dřevin u cest a na krajích lesa.

Jadrné krmivo je překládáno v menším množství srnčí zvěři a pravidelně myslivci kontrolují, zda jí nepůsobí zažívací potíže.

Bohatě jsou jadrným krmivem, zadinou a plevami zásobeny zásypy pro zvěř bažantí a boudy pro koroptve.

I v měsíci únoru budou myslivci do krmení spárkaté zvěři přidávat antiparazitární připravky (Cermix nebo Rafendazol), které jsou účinné proti oblým červům zaživadel a plic lesní zvěře.

Protože zvěř potřebuje k dobrému zažívání i sůl, je rovněž překládána do slanisek a rozštěpů. Tam kde sůl chybí, vydává se zvěř zejména v zimním období k prosoleným silnicím, kde se časo stává obětí střetu s motorovými vozidly.

Nemalé škody na zvěři v zimním období způsobují pytlačící psi, jezdci na koních, ale i běžkaři na lyžích, kteří mimo cesty křižují naše lesy, doprovázeni svými čtyřnohými miláčky a přehánějí zvěř z místa na místo. To má za následek zápaly plic u zimou zesláblých kusů, a ve většině případů úhyny zvěře.

Je pozoruhodné, kolik vyznavačů přírody máme kolem sebe, kolik ochránců má naše zvěř, která je opravdu přírodním bohatstvím této země, ale s lítostí my myslivci musíme konstatovat, že v době nouze jí nikdo nepředloží ani stéblo sena. Na prstech jedné ruky můžeme spočítat případy, kdy do krmelece nebo zásypu předložil krmení někdo jiný než myslivec.

V sobotu 16. února se sejdou členové MS Děpoltovice, aby zhodnotili svoji práci v roce 2001. A věřte, že budou mít co hodnotit.