Lesům nejvíc škodí hmyz, počasí a člověk

Největší biotičtí škůdci lesů, tedy ti z říše fauny a flóry, na Lounsku pocházejí z hmyzího světa a lovné zvěře. V rozsahu způsobených ztrát jsou sledováni houbovými chorobami a jmelím, tradiční vánoční ozdobou.

"Mezi škůdci největší hrozbou pro nejvíce zastoupenou dřevinu smrk asi stále zůstává lýkožrout smrkový, typický zástupce kůrovců. Proto je jeho výskyt neustále sledován a regulován pomocí feromonových lapačů a položených lapáků. I nyní jsou v našich lesích ohniska uschlých stromů, které zničil tento hmyz,"

uvedl včera Rudolf Pipek, vedoucí Lesní správy Žatec, jež spadá pod státní podnik Lesy České republiky. Neblahý vliv na kvalitu dřevin mají rovněž houbové choroby, proti kterým se stromy brání nátěry odřených a poškozených částí, což zabraňuje vniku spor.

Hlavně na borovicích se v posledním období usazuje jmelí, které je pokládáno za poloparazita. Vzrostlé jedince tato rostlina postupně oslabuje a jak uvádí R. Pipek, ovlivňuje v současnosti nejen zdraví starých stromů, ale už i středně staré porosty.

"Největší hrozbou jsou však stále takzvaní abiotičtí činitelé - polomy a sucho. Poslední velkou větrnou kalamitu pamatuji v roce 1990. Ke škodám došlo v posledních deseti letech také asi dvakrát v důsledku silných námraz v lokalitách s nadmořskou výškou 500 metrů a výše,"

vzpomíná Rudolf Pipek. Ovlivnit působení klimatických vlivů na les lze však jen částečně, především včasnou a správnou obnovou a výchovou porostů.

Postižené a nemocné stromy se kácí, aby se předešlo dalšímu šíření chorob. To někteří lidé vnímají jako ničení jim blízkých lesů. Poražené a vytěžené dřeviny ale musí být ze zákona nahrazovány na vzniklých holinách novými porosty. Vzhledem k desetiletí trvajícímu dospívání porostů není obnova na první pohled patrná. Jednou z největších hrozeb pro les je ale i člověk, uzavírá správce státních lesů na Lounsku.