Liniové stavby jsou významnou bariérou v krajině
14.03.2005 | Agris
Česká krajina je po staletích svého vývoje velmi rozmanitá. V posledních dvou stoletích ovšem do ní významnou měrou zasahují zejména liniové stavby. Tvoří totiž značné bariéry v krajině, jež pro různé oblasti mohou znamenat odlišnou míru rizika. Výsledkem odborné studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí[1], jsou mapy, které krajinu charakterizují právě z tohoto hlediska a do budoucna mohou sloužit jako podklad při územním plánování.
Fragmentace krajiny na malé části zmenšuje prostor pro život řady rostlin a živočichů, ale i pro životní pohodu lidí. Studie, zpracovaná pro MŽP, hodnotí tento problém pomocí objektivních ukazatelů. Obdobným způsobem se důsledky fragmentace krajiny zkoumají například v Německu, takže je možno srovnávat i v širším kontextu.
„Výstupy studie – tedy mapy, které přesně určují nejcitlivější a nejohroženější místa v krajině – bude Ministerstvo životního prostředí využívat především při jednání o umístění liniových staveb. Zatímco doposud jsme byli odkázáni na názory různých expertů, kteří používali rozdílné metody, nyní máme v ruce studii se skutečně objektivními parametry. Základem je, aby se střetová místa jasně pojmenovala už při tvorbě územních plánů, kdy je možné najít takové řešení, které bude pro krajinu znamenat nejmenší možnou zátěž,“ komentuje studii náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.
Mezi největší bariéry v krajině patří dopravní komunikace. Jednotlivé druhy živočichů jsou na fragmentaci krajiny různě citlivé, k nejcitlivějším patří velcí savci a proto byli pro účely studie zvoleni jako základní modelová skupina. Potřebují totiž ke svému životu rozsáhlé prostory, takže během pohybu krajinou pro ně liniové stavby představují největší riziko.
Bariéry také výrazně zdražují péči o krajinu. Bez nich by totiž mohly přirozené procesy běžet samovolně, migrace živočichů i rostlin je totiž jedním z významných faktorů, jak krajinu co nejvíce přibližovat přírodě blízkému stavu. Pokud je možnost migrace mezi jednotlivými populacemi omezená, je třeba vynakládat na péči o krajinu více peněz.
[1] Zpracovatelem studie je firma Evernia, vedoucím autorského týmu RNDr. Petr Anděl.
Další články v kategorii Ekologie
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)

Tweet



