LOVECKÝ ZÁMEK OHRADA

Vážení čtenáři,

v letošním roce uplyne 160 let od založení mysliveckého a lesnického muzea Ohrada - historické památky a místa s rozsáhlými a významnými sbírkami předmětů souvisejících s myslivostí. Proto jsme se rozhodli v našem časopise věnovat pravidelné místo návratům do minulosti souvisejícím s muzeem, dále zajímavým muzejním exponátům a rovněž aktuálním informacím o doprovodném programu letošních oslav. Věříme, že články zaujmou milovníky historie, kteří na Ohradě již byli a oživí si své vzpomínky, i ty čtenáře, kteří dosud Ohradu nenavštívili.

Vaše redakce

Severně od města Českých Budějovic stojí na skalním ostrohu nad řekou Vltavou nádherný zámek Hluboká nad Vltavou. Nedaleko odtud byl v letech 1708 - 1713 postaven lovecký zámek Ohrada. Stavebníkem byl Adam František kníže ze Schwarzenbergu, který pověřil stavitele Pavla Ignáce Bayera projekcí a stavbou v bezprostřední blízkosti zámku Hluboká. Poté, co kníže projekt schválil v říjnu roku 1707, Bayer stavbu vytyčil a mistr Jan Jiří Schleier s 25 zedníky zahájil stavební práce. Začalo se stavbou hospodářských budov a bytů pro myslivce - psovoda Labranche a jednoho hajného. V listopadu 1709 byly práce přerušeny pro silné mrazy. Přesto se myslivec Labranche do novostavby 20. listopadu nastěhoval i se smečkou psů. V tu dobu byly zahájeny práce na kolně pro uskladnění loveckého náčiní a poté i na hlavní budově.

Vnitřní práce byly zadávány vynikajícím domácím i zahraničním umělcům. V roce 1713 byl zámek v hrubé stavbě hotov a zbývalo dokončit vnitřní práce a výzdobu. Strop hlavního sálu a kaple sv. Eustacha vyzdobil vídeňský malíř Georg Werle bájemi ze života bohyně Artemis. V severní části stropu hlavního sálu Werle namaloval loveckého psa, který provází bohyni Dianu. Pes má na krku široký obojek, na němž jsou znázorněny malířovy iniciály - písmena G. W., což je jediná umělcova signatura. Přestože malby dosud nebyly restaurovány, vypadají tak, jako by vznikly teprve před krátkým časem.

Práce na vnitřním zařízení pokračovaly. Lovčí Jan Zikmund Drescher z Cadanu byl často pověřován jednáním se řemeslníky a stavitelem Bayerem. V roce 1720 byl již zámek vybaven natolik, že mohl být obýván knížecí rodinou. Po dokončení stavby kanalizace se přikročilo k úpravě okolí loveckého zámku. Původním záměrem bylo postavit v parčíku na jižní straně zámku kapli sv. Eustacha. K tomu účelu však bylo nutno získat povolení k přeložení v těchto místech probíhající silnice až téměř na břeh rybníka Zvolenov. Povolení úřadů ale nebylo možno získat, proto padlo rozhodnutí postavit kapli v prvním poschodí zámku na konci severní části chodby. V tomto místě kaple zůstala dodnes. Každým rokem na den sv. Eustacha, 20. září, zde byla sloužena mše svatá. Poslední mše byla v kapli sloužena v roce 1937.

V říjnu 1720 dal Adam František příkaz hlubockému hejtmanovi Dvořákovi umístit na lovecký zámek hodiny. Dvořák se informoval u různých hodinářů, až konečně 18. srpna 1721 došla nabídka hodináře z Mirovic, Jiřího Josefa Delavose. Pro instalaci hodin musela být postavena zvláštní věžička. Plán k její stavbě vypracoval knížecí stavitel A. E. Martinelli. Hodiny na loveckém zámku zůstaly až do roku 1763, kdy byly přemístěny na zámek Červený Dvůr. Věžička byla ze střechy zámku snesena a dnes po ní není nejmenší stopy.

Po dokončení hospodářských stavení a hlavní budovy vznikl čtvercový dvůr s plochou 2000 m2. Dvůr bylo možno uzavřít tak, že se na něm mohly pořádat zápasy se zvěří. V severní části hospodářských budov byla umístěna lovecká smečka a také malý byt pro psovoda.

Hned po zahájení stavebních prací v roce 1708 byla vedle areálu loveckého zámku zahájena stavba kolny na uskladnění a sušení loveckého náčiní. Podkroví bylo stavěno tak, aby sem bylo možno pověsit a sušit sítě, plátna a zradidla všeho druhu. Ještě po druhé světové válce zde bylo zavěšeno několik set metrů sítí, které však byly tak zetlelé, že nebylo možné uzlíky rozvázat a sítě použít. Proto byly v roce 1946 spáleny. Ve Státním oblastním archivu v Českém Krumlově jsou zachovány inventární seznamy loveckých uzavíradel a náčiní, která byla uložena ve stodole loveckého zámku. Dnes se zdá neuvěřitelné, jaké spousty materiálu bylo zapotřebí pro tehdy pořádané uzavřené hony. V roce 1965 byla kolna nově zastřešena, v podkroví je depozitář paroží a v přízemí jsou deponovány dřívější dopravní prostředky. Prastará kolna tedy ještě dnes dobře slouží muzeálním účelům.

Lovecký zámek Ohrada vždy sloužil myslivosti a lesnictví. V roce 1842 zde bylo k tomuto účelu zřízeno muzeum. Dnes je muzeum Ohrada oddělením Národního zemědělského muzea v Praze jako specializované pracoviště pro lesnictví, myslivost a rybářství.

Ing. Antonín Nikendey

Svět myslivosti č. 1/2002