Maďaři chrání svoji zvěř před Rakušany
28.01.2002 | Hospodářské noviny
Mezi Maďary a Rakušany narůstá ostrý spor o to, zda výstavba plotů, které zamezují volnému pohybu zvířat na maďarsko-rakouských hranicích, je oprávněná, či nikoli. "Maďaři si chrání svá zvířata, o něž pečují, zatímco Rakušané využívají možnosti svého lovu bez investic," uvedl maďarský list Népszava.
Rakouští myslivci již záhy po zrušení veškerých železných opon, hraničních plotů a zátarasů zjistili, že v jejich pohraničních oblastech se výrazně zvýšil počet lovné zvěře. Maďarské lesy jsou několikanásobně bohatší na jeleny, divočáky a další zvířata, která si klidně zajdou i na druhou stranu hranic.
Díky tomu se v Rakousku stal lov v pohraničních oblastech velmi výnosným obchodem. Častým jevem dokonce je, že rakouští "sousedé" klidně zastřelí zvíře na maďarské straně a pak ho jen přetáhnou na rakouské území.
Podél hranic byla na rakouské straně vybudována v posledních letech hustá síť krmelců, které mají zvěř přilákat. Velitel pohraničníků v Köszegu Miklós Nagy si vzpomíná i na případ, kdy si jistý Rakušan nechal postavit na maďarské straně přes potůček Gyöngyös malý most, aby si ukořistěnou zvěř mohl rychleji a pohodlněji dopravit domů.
Je jen pochopitelné, že maďarští lesníci a majitelé pozemků nevidí rádi, když zvířata, o která se pečlivě starají, nakonec končí u sousedů, napsal maďarský list. Společnost Erdészeti proto například již v roce 1999 postavila zhruba dva kilometry dlouhý a 2,5 metru vysoký plot, který v tomto úseku měl zabránit útěku zvěře do Rakouska. Zároveň Maďaři požádali Rakušany, aby v blízkosti hranic zrušili své posedy. Když žádost nebyla vyslyšena, tak loni například společnost Bábolna vybudovala u svých pozemků desetikilometrový plot.
Rakouská strana se okamžitě začala proti plotům ohrazovat a její protesty získávají čím dál více i politické zabarvení. V médiích obviňují Maďary, že omezují volný pohyb zvířat, a zároveň tvrdí, že stát, který usiluje o členství v Evropské unii, by neměl budovat na svých hranicích "novou železnou oponu".
V současnosti je spor velmi vyhrocený. Z maďarské iniciativy byla ale nedávno zřízena komise odborníků z obou stran, kteří se pokusí najít přijatelné řešení problému, uvedl deník Népszava.
Další články v kategorii Ekologie
- Vodohospodáři vezmou sinicím výživu. Přehrada má šanci na lepší vodu (03.05.2024)
- Z české krajiny mizí původní druhy rostlin. Naopak se šíří teplomilné, zjistila studie (29.04.2024)
- MŽP chce do budoucna více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám, řekl ministr Hladík na Festivalu architektury (29.04.2024)
- Na ochranu přírody jdou miliardy. Smysl to má, opatření fungují, dokázala rozsáhlá studie (29.04.2024)
- Komunitní energetika je o krok blíž. Do druhého kola energetických společenství postupuje 57 komunitních projektů (26.04.2024)
- Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15.000 starých stromů v Krušných horách (26.04.2024)
- Podmáčená louka s masožravkami v Brdech se stala novou přírodní památkou (26.04.2024)
- Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů (26.04.2024)
- Peníze z emisních povolenek půjdou výhradně do modernizace ekonomiky, adaptačních opatření i na pomoc domácnostem (25.04.2024)
- Více elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Jejich rozvoj usnadní akcelerační zóny (25.04.2024)