Maďaři pohřbili otrávenou řeku Tisu

MF Dnes 15.2.2000

Madari pohrbili otrávenou reku Tisu

Szeged (Od našeho spolupracovníka) - Na mostech pres reku Tisu v jihomadarské metropoli Szegedu vlají cerné vlajky. Madari pohrbívají svoji národní reku. O víkendu se s Tisou, rekou Tokaje, madarské pusty a uherských legend, prišly rozloucit davy Szegedanu. Do vody z mostu a ze brehu padaly kvety a vence. Mnoho lidí neudrželo slzy. "Nejhorší je, že s tím nemužete nic delat, jenom pozorovat ryby plovoucí brichem nahoru a cekat, až to prejde," ríká student místní univerzity Gábor Perecz. Tisa byla ješte pred pár dny rybárským rájem, jedním z nejvyhlášenejších v celé Evrope. Dnes je mrtvou stokou. Témer veškerý život v ní zabilo na sto tun prudce jedovatého kyanidu, který unikl do reky Szamos z nádrže u jednoho rumunského zlatého dolu, kde se používal k louhování horniny. Vlna kyanidu opustila pres víkend Madarsko a pomalu, aniž kdokoliv mohl zasáhnout, se blížila k soutoku Tisy a Dunaje na území Srbska. Po ní zustává všude smrtelne vymeteno. Koncentrace kyanidu ve vode reky dosahovala ješte na hranici Madarska s Jugoslávií dva miligramy na litr vody, což je dvacetinásobek povolené mezní hodnoty a desetinásobek koncentrace, která je považována za smrtící pro veškerý život ve vode. Smutný, stále se opakující obraz výlovu rybích mrtvol tak po Madarsku pokracoval vcera v jihoslovanské Vojvodine. "Tisa byla zavraždena. Je neuveritelné, že se to mohlo stát," uvedl srbský ministr životního prostredí Branislav Blažic. "Szamos i Tisa jsou mrtvé reky, život se z nich vytratil," potvrdil jeho slova hydrobiolog Elemér Szalma ze Szegedské univerzity. Na madarském úseku reky mezitím množství kyanidu v pondelí kleslo na povolenou hranici, otázkou však zustává, kolik jedu se napríklad usadilo v bahne reky, kde muže pusobit ješte mnoho let. "Je to nejvetší ekologická katastrofa v Evrope po výbuchu jaderné elektrárny v Cernobylu," charakterizoval znecištení reky predseda výboru pro životní prostredí madarského parlamentu Zolán Illés. Podle premiéra Viktora Orbána je dnes nejduležitejším úkolem presné zhodnocení škod. "Nemeli jsme šanci se proti temto škodám bránit," rekl premiér, který strávil víkend rovnež v Szegedu. Katastrofa také zacíná zasahovat do oblasti mezistátních vztahu. Madarský premiér potvrdil, že se jeho vláda obrátí na Rumunsko se žádostí o uhrazení vzniklých škod. "Je nesporné, že nás to zasáhlo z území Rumunska, a rumunská strana nám proto dluží plné odškodnení," rekl Orbán. S podobným požadavkem už mezitím vystoupilo i Srbsko. Odpovednost své zeme cástecne uznal i rumunský ministr zahranicí Petre Roman, podle kterého musí Rumunsko madarské požadavky zohlednit. Podle pozorovatelu budou presto nadcházející rumunsko-madarská jednání v této veci velice težká. Rumunský tisk napríklad na událost reaguje zpochybnováním katastrofálního rozsahu ekologické havárie. "Madarská strana dusledky otravy prehání," tvrdí rovnež námestek rumunského ministra pro životní prostredí Anton Vlad, který zároven veškerou vinu svaluje na firmu Aurul z Baia Mare, odkud se kyanid do reky dostal. Reditel australské firmy, jež je spoluvlastníkem firmy Aurul, reagoval ješte radikálneji. Podle nej totiž úhyn ryb na Tise s únikem kyanidu nijak nesouvisí a ryby proste pomrely kvuli mrazum. Ve spojení s katastrofou se nyní v Madarsku nejvíce mluví o nutnosti uzavrít se všemi sousedními zememi smlouvy o spolecném boji proti ekologickým katastrofám. Tyto smlouvy by podle Orbána mely obsahovat i pasáž o náhrade zpusobených škod. Madarsko leží geograficky uprostred Karpatské kotliny a vetšina rek protékajících zemí pramení v okolních státech, predevším v Rumunsku a na Ukrajine. Tyto zeme si už jen pro svou špatnou ekonomickou situaci s ochranou prírody hlavu príliš nelámou. Pravdepodobne práve kvuli pasáži o odškodnení se však napríklad Rumunsko již nekolik let uzavrení podobné smlouvy brání. Vážnost katastrofy uznala i Evropská unie. Ve ctvrtek by mela do Madarska dorazit evropská komisarka pro životní prostredí Margot Wallströmová, která chce prímo na míste posoudit možnosti pomoci Evropské unie pri odstranování následku havárie. Podle mluvcí by v nejbližší dobe mohla unie poskytnout prinejmenším své odborníky, kterí by se podíleli na zhodnocení škod a možnosti jejich odstranení. "V soucasné dobe zkoumáme, zda by finance ze strukturálních fondu mohly být v rámci predvstupní pomoci poskytnuty na odstranení následku této katastrofy," uvedla její mluvcí Pia Ahrenkildeová-Hansenová.

PETR MORVAY