MAĎAŘI STAVÍ PLOTY, ABY ZVĚŘ NEPŘECHÁZELA DO RAKOUSKA
01.03.2002 | Svět myslivosti
Mezi Maďary a Rakušany narůstá ostrý spor o to, zda výstavba plotů, které zamezují volnému pohybu zvěře na maďarsko-rakouských hranicích, je oprávněná, či nikoli. "Maďaři si chrání svou zvěř, o niž pečují, zatímco Rakušané využívají možnosti lovu bez investic,” uvedl maďarský list Népszava.
Rakouští myslivci již záhy po zrušení hraničních plotů a zátarasů zjistili, že v jejich pohraničních oblastech se výrazně zvýšily stavy zvěře. Maďarské lesy jsou několikanásobně bohatší na jeleny, divočáky a další zvěř, která přechází na druhou stranu hranic. Díky tomu se v Rakousku stal lov v pohraničních oblastech velmi výnosným obchodem. Častým jevem dokonce je, že rakouští "sousedé” uloví kus zvěře na maďarské straně a pak ho jen přetáhnou na rakouské území. V posledních letech byla podél hranic na rakouské straně vybudována hustá síť krmelců, které mají zvěř přilákat. Velitel pohraničníků v Köszegu Miklós Nagy uvedl i případ, kdy si jistý Rakušan nechal postavit na maďarské straně malý most přes potok, aby ulovenou zvěř mohl rychleji a pohodlněji dopravit domů.
Je pochopitelné, že maďarští lesníci a majitelé pozemků nevidí rádi, když zvěř, o kterou se pečlivě starají, nakonec končí u sousedů, napsal maďarský list. Společnost Erdészeti proto např. již v roce 1999 postavila zhruba dva kilometry dlouhý a 2,5 metru vysoký plot, který měl v tomto úseku zabránit migraci zvěře do Rakouska. Zároveň Maďaři požádali Rakušany, aby odstranili posedy stojící podél hranic. Když žádost nebyla vyslyšena, jiná maďarská společnost u svých pozemků vybudovala desetikilometrový plot. Rakouská strana se okamžitě začala proti plotům ohrazovat a její protesty získávají čím dál více i politické zabarvení. V médiích obviňují Maďary, že omezují volný pohyb zvířat, a zároveň tvrdí, že stát, který usiluje o členství v EU, by neměl budovat na svých hranicích "novou železnou oponu”. V současnosti je spor velmi vyhrocený. Z maďarské iniciativy byla nedávno zřízena komise odborníků z obou stran, kteří se pokusí najít přijatelné řešení problému, uvedl deník Népszava.
Hospodářské noviny, 28. 1. 2002, red.
Svět myslivosti 3/2002
Další články v kategorii Ekologie
- Obce mají druhou šanci získat podporu na výstavbu vodovodů a kanalizací. MŽP rozděluje 10 miliard, malým obcím navíc nabídne půjčku na dofinancování (09.05.2024)
- Liberecký spolek Čmelák vysadil 1000 tisů červených ve 40 lokalitách kraje (09.05.2024)
- V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský (07.05.2024)
- Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat, varuje studie (06.05.2024)
- Na Krnovsku obnovily Lesy České republiky druhou vodní nádrž (06.05.2024)
- Na Broumovsku skončil projekt za 5,6 mil. na zmírnění dopadů klimatické změny (06.05.2024)
- Vodohospodáři vezmou sinicím výživu. Přehrada má šanci na lepší vodu (03.05.2024)
- Z české krajiny mizí původní druhy rostlin. Naopak se šíří teplomilné, zjistila studie (29.04.2024)
- MŽP chce do budoucna více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám, řekl ministr Hladík na Festivalu architektury (29.04.2024)
- Na ochranu přírody jdou miliardy. Smysl to má, opatření fungují, dokázala rozsáhlá studie (29.04.2024)