MAĎAŘI STAVÍ PLOTY, ABY ZVĚŘ NEPŘECHÁZELA DO RAKOUSKA
01.03.2002 | Svět myslivosti
Mezi Maďary a Rakušany narůstá ostrý spor o to, zda výstavba plotů, které zamezují volnému pohybu zvěře na maďarsko-rakouských hranicích, je oprávněná, či nikoli. "Maďaři si chrání svou zvěř, o niž pečují, zatímco Rakušané využívají možnosti lovu bez investic,” uvedl maďarský list Népszava.
Rakouští myslivci již záhy po zrušení hraničních plotů a zátarasů zjistili, že v jejich pohraničních oblastech se výrazně zvýšily stavy zvěře. Maďarské lesy jsou několikanásobně bohatší na jeleny, divočáky a další zvěř, která přechází na druhou stranu hranic. Díky tomu se v Rakousku stal lov v pohraničních oblastech velmi výnosným obchodem. Častým jevem dokonce je, že rakouští "sousedé” uloví kus zvěře na maďarské straně a pak ho jen přetáhnou na rakouské území. V posledních letech byla podél hranic na rakouské straně vybudována hustá síť krmelců, které mají zvěř přilákat. Velitel pohraničníků v Köszegu Miklós Nagy uvedl i případ, kdy si jistý Rakušan nechal postavit na maďarské straně malý most přes potok, aby ulovenou zvěř mohl rychleji a pohodlněji dopravit domů.
Je pochopitelné, že maďarští lesníci a majitelé pozemků nevidí rádi, když zvěř, o kterou se pečlivě starají, nakonec končí u sousedů, napsal maďarský list. Společnost Erdészeti proto např. již v roce 1999 postavila zhruba dva kilometry dlouhý a 2,5 metru vysoký plot, který měl v tomto úseku zabránit migraci zvěře do Rakouska. Zároveň Maďaři požádali Rakušany, aby odstranili posedy stojící podél hranic. Když žádost nebyla vyslyšena, jiná maďarská společnost u svých pozemků vybudovala desetikilometrový plot. Rakouská strana se okamžitě začala proti plotům ohrazovat a její protesty získávají čím dál více i politické zabarvení. V médiích obviňují Maďary, že omezují volný pohyb zvířat, a zároveň tvrdí, že stát, který usiluje o členství v EU, by neměl budovat na svých hranicích "novou železnou oponu”. V současnosti je spor velmi vyhrocený. Z maďarské iniciativy byla nedávno zřízena komise odborníků z obou stran, kteří se pokusí najít přijatelné řešení problému, uvedl deník Népszava.
Hospodářské noviny, 28. 1. 2002, red.
Svět myslivosti 3/2002
Další články v kategorii Ekologie
- ČSÚ: Chráněná území v Plzeňském kraji tvoří téměř pětinu z celkové rozlohy kraje (31.03.2026)
- Studie zmapovala infrastrukturu CHKO Soutok, čeká se růst návštěvnosti (31.03.2026)
- Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera (31.03.2026)
- Je nutné změnit systém emisních povolenek a zabránit negativním dopadům na český průmysl, ceny energií i domácnosti, řekl v Evropském parlamentu ministr Červený (30.03.2026)
- Na podporu energetických úspor ve veřejných budovách míří z OPŽP další 1,7 miliardy korun (27.03.2026)
- Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně (26.03.2026)
- Majitelé domů dostanou kompenzaci za přípravu projektů k loňské Nové zelené úsporám (25.03.2026)
- V NP Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů (24.03.2026)
- Spravedlivá transformace mění Třinec: vzniká výzkumné centrum pro cirkulární ekonomiku za téměř 2 miliardy korun (13.03.2026)
- Polovina skládek loni porušila předpisy. Problémem jsou i baterie, hrozí požáry (13.03.2026)

Tweet



