Maďarsko zápolí se stoupající vodou
11.04.2000 | Mladá fronta Dnes
Budapešť (Od našeho spolupracovníka) - Maďarsko bojuje se záplavami. "Žiju tady dvacet let, ale takovou vodu jsem ještě neviděl," říká zedník László Gilba z vesnice Tiszabercel v severovýchodním Maďarsku. Řeka Tisa, na kterou ukazuje, dosáhne již brzy k domu místního převozníka a chybí asi metr, aby se převalila přes vrch jinak úctyhodné protipovodňové hráze. V okolí vesnice to vypadá podobně jako na dalších asi 3000 kilometrech Tisy a jejích přítoků, na kterých i v současnosti probíhá urputný boj o navýšení hrází, o kterých si ještě nedávno nikdo neuměl představit, že by nemusely stačit. "Naše vesnice má přes dva tisíce obyvatel a většina jich bude v případě potřeby nosit pytle s pískem," prohlašuje starosta Tiszabercelu András Hajnal. A voda dále stoupá. "Vloni už nám dům voda zaplavila, letos opět, to už se nedá vydržet," říká rezignovaně postarší Romka s domečkem stojícím uprostřed vody. Rok co rok lámou v Maďarsku v poslední době aktuální povodně doposud naměřené rekordy ve výši hladiny řek. Poprvé také v sobotu maďarský premiér Viktor Orbán v postižených oblastech vyhlásil stav ohrožení. V této době se již na ochranných pracích podílí přes 16 000 osob a maďarský ministr ministr obrany János Szabó vydal rozkaz, který umožňuje nasadit v postižených oblastech na dobu tří týdnů až tři tisíce vojáků. Rozbouřené řeky také v Maďarsku zaznamenaly již svou první oběť, jedenadvacetiletého muže z vesnice Tiszalúc, který se přes nebezpečí pokoušel na svém člunu převézt přes jeden z přítoků Tisy náklad dřeva na topení, jeho člun se však potopil. "Pětadevadesát procent našich tekoucích vod pramení mimo území této země," upozorňoval János Gönczy, maďarský vládní zmocněnec pro Tisu. Maďarsko leží na dně karpatské kotliny, jakési pomyslného nádrže otevřené na jih. Maďarské řeky pramení podobně jako Tisa v horách nacházejících se na území sousedních států a stékají do Maďarska. Maďarští odborníci již mnoho let upozorňují na to, že jsou tyto řeky v podstatě odpadovými stokami celého regionu. Sousedé Maďarska, jako Rumunsko nebo Ukrajina, si už jenom kvůli situaci své ekonomiky s ekologickými ohledy hlavu příliš nelámou. Únorové kyanidové znečištění bylo první, které svým rozsahem vyvolalo celosvětovou pozornost, menší úniky nebezpečných látek však byly i v devadesátých letech na pořadu každý rok. Obyvatelé Maďarska navíc během předchozích suchých let na možnou hrozbu vody zapomněli. Zanedbána byla nejen údržba hrází, ale i pročišťování odvodňovacích kanálů, které se tak zanesly a nebyly už schopny nahromaděnou vodu odvést.
PETR MORVAY
Další články v kategorii Ekologie
- Na podporu energetických úspor ve veřejných budovách míří z OPŽP další 1,7 miliardy korun (27.03.2026)
- Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně (26.03.2026)
- Majitelé domů dostanou kompenzaci za přípravu projektů k loňské Nové zelené úsporám (25.03.2026)
- V NP Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů (24.03.2026)
- Spravedlivá transformace mění Třinec: vzniká výzkumné centrum pro cirkulární ekonomiku za téměř 2 miliardy korun (13.03.2026)
- Polovina skládek loni porušila předpisy. Problémem jsou i baterie, hrozí požáry (13.03.2026)
- Liberecký kraj podpoří monitoring velkých šelem i projekty geoparků (11.03.2026)
- Pěstitelé asi budou evidovat užití přípravků k ochraně rostlin elektronicky (11.03.2026)
- Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé (11.03.2026)
- Efektivní, udržitelná a lépe cílená – nová etapa podpory z programu Nová zelená úsporám 2026+ (11.03.2026)

Tweet



