Mandelinky z Podyjí pomohou v boji s invazním plevelem až za oceánem

Že je příroda Národního parku Podyjí unikátem nejen v rámci České republiky, ale i Evropy, vědí zdejší biologové už dlouho. A nejen oni. Jedinečnost zdejší přírody ocenili i odborníci za hranicemi. Začátkem října přijeli do Podyjí entomologové ze Švýcarska. Cílem jejich návštěvy byl jeden druh mandelinky, kterou plánují využít v boji proti plevelným rostlinám.

Specialisté na biologickou ochranu rostlin z neziskové organizace CABI, která se zabývá řešením problémů v oblasti zemědělství a životního prostředí po celém světě, se v Podyjí zaměřili na mandelinku Chrysolina eurina. „Zvýšenou pozornost odborníků přitáhla její živná rostlina. Tato mandelinka je totiž vázána na vratič obecný. Tato rostlina byla zavlečena do mnoha koutů světa, včetně Spojených států amerických, kde je obtížným plevelem," vysvětlil biolog Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal.

Entomologové by nyní rádi zjistili podrobnosti ze života mandelinky. „Přáním odborníků totiž je, aby byla mandelinka monofágní. To znamená, aby požírala pouze vratič. Jen v tom případě by byl brouk vhodným kandidátem na biologický boj proti vratiči v USA," informoval David Grossmann ze Správy Podyjí.

Chrysolina eurinaMandelinka Chrysolina eurina je velká asi 8 mm a v Česku je známa 20 let. Přibývající nálezy u nás i v sousedních zemích svědčí o tom, že z neznámých příčin dochází k růstu populace. V Podyjí se často vyskytuje u Devíti mlýnů.Zdroj: Správa NP Podyjí

Vratič se za oceánem chová podle odborníků invazním způsobem a vysazení mandelinky, tedy jeho přirozeného parazita, by mohlo pomoci k omezení jeho nekontrolovaného šíření.

Vědci tak nyní v Podyjí zkoumají například to, kam mandelinka klade vajíčka, kde a jak se vyvíjejí její larvy nebo kde se larvy kuklí.

„Zatím je známo jen to, že brouci okusují listy vratiče a preferují nepříliš často sečené a spíše zastíněné louky. Odborníci také odebrali několik desítek jedinců do laboratoře a budou se pokoušet o chov v umělých podmínkách," upřesnil Stejskal.

Vratič u nás roste běžně kolem cest, na rumištích, ale i na loukách, kde se zvláště při méně časté údržbě může agresívně šířit na úkor jiných rostlin. „Má ale i pozitivní stránky. Jeho květy s oblibou navštěvuje spousta hmyzu a je to rovněž známá léčivka," dodal Stejskal.

Autor: Vojtěch Smola