Městské lesy dýchají i za nás

Lesní majetek města Pelhřimova představuje téměř 2 000 ha lesa. Více než polovinu tohoto majetku zaujímají dva největší lesní komplexy - Křemešník a Rohozná.

Než vyroste statný smrk, trvá to desítky let. Les hraje významnou roli v životě člověka. Již od pradávna patří k našemu největšímu bohatství. Jak s ním nakládat a jak ho zachovat pro příští generace, jsme si povídali s ředitelem Městské správy lesů Pelhřimov s.r.o. Ing. Františkem Kučerou.

Mohl byste zabrousit trochu do historie?

"Území, kde se dnes nacházejí lesy města Pelhřimova, dostal ve 12. století pražský biskup od knížete Vladislava. Vznikla tak poměrně velká država s ústředím v Červené Řečici, která však byla po husitských válkách rozdělena na dvě části, jež v dalších letech několikrát změnily majitele. Koncem 16. století zakoupilo město část těchto pozemků od pana Karla z Říčan. K výraznějším změnám v celkovém přístupu k lesu a jeho vlastnímu obhospodařování dochází až po nástupu tereziánských a josefinských reforem v osmnáctém století. Rozvoj regionu a pochopitelně i lesního hospodářství byl ovlivněn vývojem vědy a techniky v dalších stoletích. Město Pelhřimov obhospodařovalo lesní velkostatek prostřednictvím svého odborného lesního personálu s výjimkou let 1950 až 1990, kdy jej převzal do své správy stát. V červnu 1991 po vydání příslušných restitučních zákonů požádali zastupitelé města stát o vydání svého historického lesního majetku, obnovili lesní úřad města a tradici obhospodařování."

V jakém stavu jsou lesy dnes?

"Ve velmi dobrém, protože už naši předkové s nimi velmi dobře a rozumně hospodařili, takže je na co navazovat. Dokonce i v období oněch zmiňovaných čtyřiceti let, kdy patřily státu, měly pelhřimovské lesy štěstí na dobré lesní hospodáře. To nás samozřejmě zavazuje k tomu, abychom i my nakládali s lesy co nejlépe a hospodařili v nich podle zásad trvale udržitelné správy."

Mezi lidmi se vede stále řada diskuzí o tom, zda mělo město převzít do svého majetku Křemešník nebo ne. Lesy na jeho území už městu patří. Jaký je váš názor?

"Hotel na Křemešníku byl součástí majetku města a ke zdejšímu koloritu neodmyslitelně patří. Zmínky o původně zájezdním hostinci sahají do 19. století. V roce 1940 byl přestavěn na turistickou ubytovnu a po únorovém převratu převeden na spotřební družstvo Jednota, které jej prodalo v roce 1992 Seskupení dětských a mládežnických organizací Praha. Město nemělo podle platných zákonných norem nárok na restituci a teprve letos v září získalo koupí svůj původní majetek zpět."

Nemáte obavy z toho, že zvýšený provoz na Křemešníku ohrozí tuto chráněnou lokalitu?

"Význam lesů nespočívá jen v jejich významu hospodářském. Jsou určeny také k rekreaci a zotavení veřejnosti. Lidé z celého okolí jezdí na Křemešník nejen na bohoslužby, poutě, ale i za dalšími zajímavostmi. Hotel poskytne návštěvníkům zázemí a ubytování. Chceme vytvořit takové podmínky, které turisty naučí respektu k přírodě a které jsou jinde ve světě běžné."

Jak ošetřujete vám svěřená polesí?

"Svěřený majetek obhospodařujeme již deset let. Minimalizovali jsme vytváření velkých pasek, velkoplošné kácení. Snažíme se, aby nevznikaly holiny. Vysazujeme více modřínů, jedlí a ostatních dřevin, aby les byl různorodý. Původně bylo na těchto územích více lesů smíšených a tak bychom v tom smyslu lesy chtěli regenerovat."

Kdo je největším nepřítelem lesních porostů?

"Pokud budeme mluvit o Křemešníku, tak už po staletí největší škody na vrcholové části lokality směrem od Sázavy způsobily klimatické jevy, námrazy a přímé sluneční působení. Vysloveně kalamitní situace nás nepotkala. Abychom zabránili vjezdu neukázněným návštěvníkům, kteří si les pletou se skládkou, umístili jsme na lesní cesty závory. Dalším důvodem pro toto opatření byl i zvýšení počet krádeží surového dřeva. Abychom zamezili krádežím vánočních stromků, hlídá vytypované lokality lesní stráž. Mimoto se nám osvědčilo ustřihnutí několika větviček. Stromku to neuškodí, doroste, ale na pohled už není tak dokonalý."