Myslivce trápí nízké stavy zvěře

Myslivce trápí nízké stavy zejména drobné zvěře. Podle jednoho z nich, Vojtěcha Olána, za to mohou také zemědělci. "Postupem času došlo k rozorání mezí a remízků. Zvěř se pak nemá kam schovat. Hodně zvěře také vezme za své díky stále rychlejší zemědělské technice. Ta jede po poli relativně vysokou rychlostí a zvěř před ní nestačí utéct. Několik let se už nestřílí koroptve, přesto je jejich stav na minimální úrovni. Zajíců je také málo, mnohdy se ani nevyplatí pořádat hon,"posteskl člen si mysliveckého sdružení Ochoz - Záborná Vojtěch Olán. Při posledním honu členové střelili jen pět zajíců. Před deseti lety jich byly desítky. Srnčí zvěř je proti rušivým vlivům odolnější, ale přesto i ona potřebuje klid. Zvěř však přináší i problémy. "Je hodně rozšířená škodná, jen já jsem za posledních pět let střelil 25 lišek. Střílí se celoročně, nemá dobu hájení. V zimě se pak střílí i kuny. Kvůli nízkému stavu drobné zvěře je její činnost znát. S černou zvěří problémy nemáme, žádné škody u nás nepůsobí. Spíše přes naše honitby jen přejde,"dodal myslivec. Myslivost však neznamená jen střílení a hony. Je třeba se také starat. Ke konci zimy je nejdůležitější přikrmovat, protože zvěř je po zimě zesláblá. "Dáváme jí oves a jetelinu. Dostává také kaštany. Po hromádce kaštanů, kterou jsem jí přinesl před několika dny, zůstaly jen slupky,"ukazoval nám Vojtěch Olán. Zajímalo nás také, jak často se krmí a jakou dálku musí myslivec urazit, než vše obejde. "Chodíme krmit dvakrát týdně. Když jen uprostřed týdne obejdu boudy s krmelci, tak je to pět kilometrů. V neděli, kdy jsem v lese někdy i celý den, je to mnohem víc,"přiblížil Olán. Srnčí zvěř také někdy okusuje zejména mladé stromky. Myslivci však proti tomu mají účinnou obranu. "Používáme směs z kravského lejna, maznice, vápna a dřevěného popela. Tím se malé stromky potřou a zvěř se jich ani nedotkne,"vysvětlil myslivec.