Myslivci bědují, pod koly aut umírá každoročně nespočet lesní zvěře
01.12.2005 | Silvarium
Nejvíce střetů automobilů se zvířaty se stane v podvečer. To zvířata odcházejí na pastvu. Mnohdy naposledy.Je to tragédie. Tak hodnotí stále častější střety lesní zvěře a automobilů na silnicích myslivci. Přicházejí tak každoročně o stovky kusů. Nejčastěji pod koly aut končí srny a divoká prasata. "Řidič, kterému střet se zvěří poškodí vozidlo, by měl samozřejmě událost nahlásit policii," řekla Zuzana Stránská, tisková mluvčí benešovské policie. Přivolaní muži zákona učiní zápis a vyrozumí člena příslušné honitby, v níž ke srážce došlo. Pokud nechtějí motoristé nárokovat vyplacení náhrady škody u pojišťovny, musí střet s divokým zvířetem nahlásit některému z myslivců honitby, ve které k němu došlo. A to i tehdy, když naražené zvíře odběhne. Většinou totiž zůstane ležet zraněné o několik metrů dál, kde ho mohou přivolaní myslivci vypátrat s pomocí psů. "V žádném případě ale nesmí naložit mrtvé či poraněné zvíře do auta," varoval Jaroslav Platil, který je předsedou Honitební společnosti Lešany. Kdo by tak učinil, tomu by hrozilo obvinění z pytláctví. A to i tehdy, jedná li se například pouze o bažanta. "Když řidič neodevzdá srnku majiteli, jedná se o trestný čin krádeže," prohlásila Stránská a doplnila, že pachateli hrozí až dvouletý trest odnětí svobody. Obdržet může i peněžitý trest. Lesní zvěř, které je někam převážená, musí být opatřená mysliveckou plombou. Jinak se jedná o nelegální manipulaci. Přesto však mnoho zabitých divokých zvířat končí v kufrech aut řidičů, jenž je zprovodili ze světa. "Stává se, že na silnici nacházíme už jen tratoliště barvy. Lidé si tak chtějí alespoň vynahradit rozbité světlo či nárazník," uvedl Platil s tím, že takový postup odsuzuje. Navíc se blíží období, kdy přestává být maso poživatelné. V období od ledna do března totiž myslivci přidávají do krmiva nejrůznější medikamenty. "Působí například na odčervení nebo na plicní nemoci. Konzumaci takového masa rozhodně nedoporučuji," upozornil myslivecký předseda honitby. K největšímu počtu nehod dochází v podvečer a nebo v noci. Nejhůře se zvěř orientuje na sklonku dne, kdy je osvětlení vozidla málo viditelné. Právě v té době chodí zvířata na pastvu. Podle odborníků se s nimi mohou řidiči nejčastěji setkat v místech, kde je z jedné strany les a z druhé pole. "Důležitá je hlavně opatrná jízda. Když vidíte, že přechází jedna srna, tak za ní, s největší pravděpodobností, půjdou i další," poradil Jaroslav Platil.- - -NEHODY SE ZVĚŘÍStřety na Benešovsku prošetřované policiíRok 2004 152 případůRok 2005 (prvních 10 měsíců) 105 případůZdroj: OO PČR Benešov
Další články v kategorii Ekologie
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)

Tweet



