Myslivci jsou stále trnem v oku

Ať se stane komukoliv a kdekoliv újma na zdraví, od lehkých úrazů, po těžké, až s následkem smrti, je to nepříjemné, tragické a politování hodné. Jedná-li se o úrazy neúmyslné, pak většinou ten, kdo je zavinil, nese si ve svém svědomí následky na celý život. Posouzení míry odpovědnosti a spravedlivý trest je v kompetenci soudů.

Je dobře, že se o takových případech píše, kdy a za jakých okolností k újmě na zdraví došlo. Mělo by to působit preventivně, jako varování, aby se takové případy neopakovaly. Přesto ve všech oborech lidské činnosti k úrazům docházelo, dochází a docházet bude. Jde o souhru nešťastných náhod, selhání lidského faktoru, někdy o lidskou bezohlednost.

Bohužel smutné je, že právě na tragické případy čekají sdělovací prostředky, aby je se šťavnatým komentářem servírovaly čtenářům či divákům. Konstatovat jen skutečná fakta, na základě kterých by si čtenář, či divák udělal úsudek sám, by pro sdělovací prostředky nebylo "to pravé”. Neřku-li vyčkat výsledků šetření příslušných orgánů, či soudu.

A právě v poslední době, každá událost, bohužel i tragická, která se stane při výkonu práva myslivosti, je "vodou na mlýn” novinářům - pisálkům bulvárního charakteru, typu pana M. Komárka a jemu podobným. To pochopitelně každou tragickou událost u veřejnosti umocňuje, což je jejich cíl.

Žádnou událost která se stala při výkonu práva myslivosti a měla za následek újmu na zdraví nechci tímto omlouvat. Žádná se neměla stát a přece se stala! My můžeme jen přemýšlet o tom, jak dalece tyto neblahé události se statisticky odchylují od podobných událostí v jiných oborech lidské činnosti.

Uveďme si pár příkladů.

- O nehodovosti na komunikacích při provozu automobilů, motocyklů, kol i pěších nelze pochybovat.

- Při provozu ultralehkých letadel došlo za rok asi k 21 haváriím s těžkými a smrtelnými následky (podle relace v rozhlase-Radiožurnál). Naštěstí dosud nespadlo žádné ultralehké letadlo na obytné části. Kolik létá těchto letadel a jaké je procento havárií?

- Ke kolika úrazům došlo v zimě na neupravených chodnících, kdy zlomenina pro staršího občana může mít třeba i smrtelné následky? Jsou majitelé domů, odpovědní za stav chodníků "kasta ničemů, kteří chtějí jen zvyšovat nájemné”, tak jako jsou obdobně nálepkováni myslivci?

- V Paříži dojde ročně asi k šesti stovkám úrazů, jejichž příčina je uklouznutí po psích exkrementech? (zdroj relace v rozhlase Radiožurnál). Ke kolika u nás?

- Od března 2000 do srpna 2001 se služební zbraní zastřelilo 12 policistů. O dalším nevhodném použití zbraně u policistů není pochyb.

- Velice nebezpečné je manželství. Kolik manželů, manželek a dětí přišlo o život za použití třeba jen kuchyňského nože v rukách toho druhého? Měli by se manželé podrobovat psychotestům?

- Ke kolika úrazům i smrtelným dochází při sportu (horolezectví, hokej, lyžování a další).

- Padají hurdiskové stropy. Jak je to možné? Jen štěstím se nic nestalo.

- Kolik pánů poslanců se dopustilo přestupků a havárií i pod vlivem alkoholu?

A tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Řidiči, policisté, piloti, technologové, myslivci, všichni jsou prakticky i teoreticky vyzbrojeni pro danou činnost. Podrobují se zkouškám, prohlídkám zdravotní způsobilosti a přeci mohou selhat.

Proto se máme bát chodit po ulici, jezdit po silnici, bydlet v bytě, kde jsou stropy z hurdisek, nespadne na nás něco z nebe?

Tak sugestivně se ptají a hned si odpovídají pisálkové v novinách v otázce vstupu do lesa a o nebezpečnosti myslivců. Myslí, že špatných novinářů je třeba se bát více jak myslivců.

Jsem pro každé správné a účinné opatření, které povede ve všech oborech ke snížení nehodovosti. Ale vše by se mělo dít s rozumem, bez emocí, ne za každou cenu, ne na objednávku nějaké lobby.

A možná, že by neuškodilo, když by se povinně podrobovali psychotestům a jiným zkouškám i novináři. Vždyť sdělovací prostředky jsou "mocná zbraň” v jejich rukou (a i ta nejednou již ublížila).

Pavel Brunclík, pavbru@post.cz

Pavel Brunclík

Myslivost č. 4/2002