Myslivci nedokáží okamžitě snižovat stavy černé zvěře Ochránci přírody poukazují na fakt, že přemnožená černá zvěř ničí také hnízda ptáků.

Obrovské škody páchá černá zvěř nejen na zemědělsky využívané půdě, ale dokonce i na mláďatech hnízdících ptáků kolem Novozámeckého rybníka. Podle ředitele Okresního vlastivědného muzea v České Lípě zoologa ing. Zdeňka Vitáčka dokáží prasata zničit nejen vajíčka, ale i sežrat mláďata. Pro myslivce je však problém střílet černou zvěř v této oblasti, protože je ukrytá v rákosových porostech a ven vychází jen v noci.

"Zoologové mají pravdu v tom, že černá zvěř dokáže napáchat velké škody a je třeba její stavy snížit na únosnou míru. Na druhou stranu je třeba říci, že je velký problém prase vůbec střelit. Černá zvěř nikdy nevychází na stejné místo ve stejný čas, nehledě na to, že dokáže během jedné noci urazit 40 až 50 kilometrů. V tom je velký rozdíl proti srnčí zvěři. Divokým prasatům se říká černá zvěř proto, že vychází jen v noci a málo kdy ji potkáte ve dne," uvedl včera dlouholetý myslivec Karel Mojžíšek.

Pokud chce myslivec zastřelit divoké prase, musí čekat několik nocí, zda se stádo vrátí po několika dnech na stejné místo. "Mám zjištěno, že na zastřelení jednoho divočáka je v průměru potřeba čekat osmdesát hodin a to ještě záleží na náhodě. Podařilo se dokázat, že černá zvěř se na stejné místo vrací zhruba po pěti dnech. Ten, kdo chodí do lesa jen rekreačně, má malou šanci divočáka střelit. Je však problém sedět několik nocí na posedu a pak jít ráno do zaměstnání," dodal Mojžíšek. Myslivci přiznávají, že se černá zvěř za poslední léta přemnožila a proto střílejí nejen selata, ale i mladé bachyně a tzv. lončáky.

"Divočáci jsou vlastně všežravci a klidně sežerou nejen uhynulou zvěř, čím více zapáchá tím lépe, ale i mláďata. Mají vynikající čich a když najdou třeba malé srnče, tak jej klidně sežerou. Navíc vyhánějí ostatní zvěř a ničí populace ostatních druhů," míní Karel Mojžíšek.