Myslivci se obávají o své honitby

Zvěř v českých a moravských lesích patrně čekají zlé časy. Možná jí dokonce v příštích dvou letech ubude podstatně více než v minulých letech. Strach z toho, co bude dál, si dělají především lidé, kteří se o zvěř nyní starají. Zejména v chudších mysliveckých sdruženích rostou obavy, že přijdou bohatší lovci a za pronájem honiteb nabídnou podstatně více, než si lidé z venkova mohou častokrát dovolit. A myslivcům, v jejichž rodinách se puška dědila z pokolení na pokolení, nezbude nic jiného než zbraň postavit do kouta a chodit do lesa jen s košíkem na houby. Případy, kdy některé myslivecké spolky přeplatil jiný zájemce, se objevily již na počátku devadesátých let, když se uzavíraly poslední nájemní smlouvy na honitby. Například myslivci z Litovelska přišli o jednu honitbu, protože za ni nabídli méně než soukromník z Prahy. A v roce 2002, kdy budou končit staré nájemní smlouvy, se patrně nových zájemců o honitby objeví mnohem více. Myslivost se totiž stává koníčkem bohatých lidí a o lov v Čechách a na Moravě mají zájem i cizinci. "Takové signály už máme. Lovec ze zahraničí si sice nemůže honitbu pronajmout, může však k tomu použít prostředníka. K těmto případům dochází, ale oficiálně se o tom nemluví," uvedl předseda Okresního mysliveckého spolku v Olomouci Vojtěch Grézl. Noví zájemci o honitby však nemusí být jen bohatí lidé. Očekává se totiž, že o myslivost projeví větší zájem i noví vlastníci lesa. "Lze předpokládat, že se noví majitelé lesů budou chtít ve svých honitbách starat o zvěř sami," soudí Vladimír Krchov, vedoucí odboru lesního hospodářství Lesů České republiky v Hradci Králové. Boj o honitby patrně na své kůži pocítí i zajíci, srnčí, vysoká a další zvěř. "Zatímco sdružení se bojí, že přijdou o honitby, my máme zase strach z toho, co se bude v honitbách dít v roce 2002 a možná už příští rok. Je totiž docela možné, že myslivci budou lovit více zvěře, než by měli. Vize, že končí pronájem a druhý není jistý, je možná povede k tomu, že zvěř bude decimovaná," uvedl Krchov a dodal, že něco podobného se již ukázalo při posledním uzavírání smluv na počátku devadesátých let. To, že před koncem nájemních smluv zvěř vždy utrpí, připouštějí i myslivci. "Podle zákona se sice může odlovit jen určité množství zvěře a v honitbě musí zůstat normované kmenové stavy. Jak však chcete zvěř spočítat? To je nemožné," uvedl Grézl. "Bude záležet na charakteru a svědomitosti lidí," dodal. Grézl soudí, že při pronájmech by neměla být rozhodující cena, ale odbornost a ochota o zvěř pečovat a přikrmovat ji. Avšak obává se, že se tyto legislativní změny již nestihnou. "Myslím, že na takovou okrajovou záležitost, jako je myslivost, v té legislativní smršti už nezbude čas," uvedl. Někteří poslanci již dříve připustili, že tak velký lobbing jako při projednávání zákona o myslivosti ve sněmovně nezažili.