Myslivci se spolu radili, kterak navýšit stavy drobné zvěře
13.05.2002 | Noviny Vysočiny
Celostátní seminář s mezinárodní účastí o chovu zajíce, králíka a dalších myslivecky zajímavých hlodavců ve volné přírodě se včera uskutečnil v mysliveckém areálu Bažantnice poblíž Třebíče.
Sešlo se zde více jak sto odborníků a z pozvaných hostů se nakonec omluvili pro jiné zaneprázdnění zástupci Polska a Rakouska, do Třebíče přijeli pouze myslivci ze všech koutů Slovenska.
Vedoucí oddělení myslivosti Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka považuje seminář za důležitý pro všechny myslivce, kteří mají zájem seznámit se s novými vědeckými poznatky, studiemi a informacemi o chovu zajíce, králíka a další drobné zvěře, bobra, ondatry, sysla a dalších. Účastníci pak předají svoje získané zkušenosti široké myslivecké veřejnosti, aby je členové mohli používat ve svých honitbách a snažili se tak o jejich zvelebování. "Doufám, že pokud informace ze semináře myslivci použijí v praxi a budou ochotni se novým metodám přizpůsobit, mělo by to nejen zajícům, ale všem druhům zvěře včetně například pěvců, i ostatním živočichům pomoci," konstatoval. Ani nejlepší vědecké výzkumy však prý nemohou dát přesný návod, jak populaci zvěře v jednotlivých lokalitách navýšit. Největší problém Kostečka vidí v narušení krajiny v minulých letech, kterou člověk značně přeměnil. Zabíral pro sebe další a další plochy a upravoval krajinu pouze ke svému prospěchu. Zvěř v současné době proto nenachází v přírodě podmínky pro svůj život. Působí jí problémy scelené lány, kde dochází během roku k celistvé přeměně od osetí až po orbu. Zvěř, která obývá menší území a v průběhu roku se vyskytuje pouze na tomto místě, zde nemůže najít základní životní podmínky. Chybí jí úkryt před šelmami a dravci a spoustu jedinců likviduje zemědělská technika se stále větším záběrem strojů. Ze Slovenska na seminář přijel také Jozef Gašparík z Nitry, odborný asistent katedry drůbeže a malých hospodářských zvířat. Domnívá se, že myslivci v obou státech mají podobné problémy. K tomu přispělo dlouholeté společné hospodaření, stejné velkoplošné obdělávání polí a monokultury na velkých plochách. Nyní dochází v obou republikách k útlumu zemědělství i poklesu používání hnojiv a chemických přípravků, u kterých se zvyšuje jejich ekologická hodnota. "Myslím si, že v lokalitách, kde se myslivci věnují s patřičnou starostlivostí malé zvěři, mají šanci na zvýšení stavů," tvrdí Gašparík. Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Josef Homas diskutuje před zahájením semináře s Jozefem Gašparíkem z Nitry.
Další články v kategorii Ekologie
- Potvrzeno: kočka divoká z Křivoklátska má příbuzné v Doupovských horách (10.05.2024)
- Vědci poprvé popsali základní prvky vzájemné komunikace vorvaňů (10.05.2024)
- Japonsko přidá plejtváky myšoky na seznam komerčně lovených velryb (10.05.2024)
- Obce mají druhou šanci získat podporu na výstavbu vodovodů a kanalizací. MŽP rozděluje 10 miliard, malým obcím navíc nabídne půjčku na dofinancování (09.05.2024)
- Liberecký spolek Čmelák vysadil 1000 tisů červených ve 40 lokalitách kraje (09.05.2024)
- V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský (07.05.2024)
- Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat, varuje studie (06.05.2024)
- Na Krnovsku obnovily Lesy České republiky druhou vodní nádrž (06.05.2024)
- Na Broumovsku skončil projekt za 5,6 mil. na zmírnění dopadů klimatické změny (06.05.2024)
- Vodohospodáři vezmou sinicím výživu. Přehrada má šanci na lepší vodu (03.05.2024)