Myslivci si koupili bažanty, aby měli do čeho střílet

Společný hon na bažanta divokého uspořádali na samém začátku jeho lovné sezóny členové mysliveckého sdružení z Vratislavic nad Nisou. Aby měli na závěr honu do výřadu co položit, koupili si bažanty nejprve v odchovně a v sobotu je vypustili do své honitby.

"Dnes už myslivost nelze provozovat tím způsobem, že bychom mohli lovit jen tu zvěř, která se v honitbě odchová,"

vysvětlil myslivecký hospodář Josef Šíp. Kromě divoce žijících predátorů má zvěř nepřátele ve volně pobíhajících psech.

"Sem chodí venčit psy lidé snad z celého nedalekého sídliště a nechají je běhat bez vlivu majitele. Každoročně tu nacházíme až deset kusů srnčí zvěře prokazatelně stržených od psů,"

uvedl Josef Šíp.

"Veškerá zvěř je tu rušená, vůbec si nemůžeme dovolit odchovat ji v přírodních podmínkách, i když jde o teritorium, které by bažantům vyhovovalo,"

dodal myslivecký hospodář.

Vypouštění bažantů z odchoven je pro myslivce jediná cesta, jak využít loveckého práva, a není to zadarmo. Kohouty ve správné lovné míře prodávají odchovny i za 300 Kč. Po zbytek roku čekají myslivce jen práce a investice: Vratislavičtí ročně platí za pronájem honitby kolem 30 tisíc Kč, aby mohli vykonávat myslivost.

Podle Věry Bouzkové z okresního mysliveckého spolku v honitbách divoké drobné zvěře není dost. Myslivci si kupují bažanty jako chovné hejno nebo kuřata už několik let. Obdobně je to i s kachnami, i těch je ve volné přírodě velmi málo.

"Divoký bažant se nakupuje zhruba ve třetině našich honiteb. Všude, kde jsou polní honitby s remízky a lze jej slovit,"

potvrdila Věra Bouzková.

Nejméně tři roky kupují myslivci chovné koroptve, jež nestřílejí, ale snaží se jejich chovy udržet ve volné přírodě. Příkladem je myslivecké sdružení Jizera ve Svijanech.