Myslivci ulovili vzácného srnce parukáře
23.02.2005 | Karlovarské noviny
Přestože drobné zvěře v honitbách neustále ubývá, tak členům mysliveckého sdružení Podlesí se v roce 2004 podařilo naplnit stanovený plán lovu. Raritní trofej ulovili v loňském roce členové Mysliveckého sdružení Podlesí. Při jednom z lovů ve své honitbě narazili na srnce parukáře. V minulosti toto vzácné zvíře nikdo v revíru, ani sousedních honitbách nepotkal. "Je to skutečně unikát. Za posledních třicet let nepamatuji, že by se byť i jediný exemplář srnce parukáře na Karlovarsku objevil," přiblížil hodnotu úlovku Ladislav Cinegr, člen Řádu svatého Huberta.
Za poměrně nezvyklým jménem tohoto vzácného zvířete stojí genetická vada, která se projevuje u jedinců s porušenými pohlavními orgány.
"Parůžky má srostlé parukou, která je z poloviny kožená a druhou půlku tvoří kost," vysvětluje Cinegr.
Členové Mysliveckého sdružení Podlesí se v sobotu 19. února sešli ke společnému sezení, na kterém hodnotili svoji činnost za rok 2004.
"Plán lovu byl naplněn. Vedle srnčí zvěře jsme lovili i zvěř jelení," informoval Josef Dobiáš, který již řadu let stojí v čele MS Podlesí a patří mezi dlouholeté a zkušené myslivce.
Na sezení došlo i na slavnostní okamžiky. Myslivecký hospodář Oldřich Šelepa zde na lovce zvěře jelení pasoval člena mysliveckého sdružení Josefa Máru u příležitosti ulovení jeho prvního jelena (na snímku).
Již delší dobu se myslivci nejen na Karlovarsku potýkají s neustálým ubýváním drobné zvěře v honitbách. Stojí za ním především rostoucí počty škodné zvěře v revírech.
"Nejde jen o lišky a divoká prasata. Poslední dobou se v revírech objevuje i rys, který patří mezi chráněnou škodnou a strhává srnčí a mufloní zvěř," pokračuje Cinegr. Rys nemá přirozeného nepřítele a jeho počty v honitbách tím pádem narůstají.
Jen pro srovnání, jak množství škodné soustavně narůstá, uveďme jeden příklad. V roce 1939 myslivecké ročenky uváděly jako ideální stav jednu lišku na 500 hektarů. Myslivecká honitba Podlesí má 1 700 hektarů. V takovém případě by se počet lišek podle dřívějších norem měl pohybovat v rozmezí tří, maximálně čtyř kusů. Skutečné stavy jsou však v současné době údajně mnohem vyšší.
"Pouze ulovených lišek je ročně v každé honitbě kolem šedesáti kusů," doplnil Cinegr.
Další články v kategorii Ekologie
- Správa KRNAP vyzývá k hlášení invazních rostlin v Krkonoších, ohrožují přírodu (15.06.2026)
- Co rozhoduje o kvalitě kompostu? Výzkumníci ukazují, jak z bioodpadu vytěžit maximum (12.06.2026)
- O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat (06.06.2026)
- MŽP podpoří efektivnější hospodaření se srážkovou vodou, zelené střechy i ochranu před sesuvy 300 miliony korun z OPŽP (05.06.2026)
- Monitorovací výbor OP Spravedlivá transformace jednal v Mostě o dalším postupu programu (04.06.2026)
- Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy (04.06.2026)
- Na pastviny nad jesenickou Ovčárnou míří stovka ovcí. Pomáhají s péčí o horské hole (03.06.2026)
- NKÚ: Přínosy dotací na lepší hospodaření se srážkovou vodou nelze posoudit (02.06.2026)
- Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí (01.06.2026)
- Vavrouškovu cenu za environmentální osvětu získaly tři laureátky (29.05.2026)

Tweet



