Myslivecká latina je chabý argument

ZKUŠENOSTI / "Žádný problém, alespoň bude pořádek," říkají lovci z Rakovnicka, kteří jako první vyzkoušeli v České republice novou metodu boje proti pytláctví. Projektu se účastní 59 honiteb.

Koncem května začali myslivci na Rakovnicku označovat ulovenou spárkatou zvěř plastovými plombami a identifikačními lístky. Zdejší lovci jsou v republice prvními, kteří v zahraničí běžnou metodu boje proti pytláctví zkouší. Přestože podle slov vedoucího referátu životního prostředí OkÚ Karla Šaška začne hlavní lovecká sezona až po sklizni obilí, bylo v uplynulých týdnech ocejchováno plombami už 32 úlovků. Ze 75 honiteb, které na Rakovnicku jsou, se pilotního projektu účastní 59 honiteb. 16 odmítlo novinku vyzkoušet nebo zatím s jejím užíváním váhá. Již před časem Karel Šašek uvedl, že plombování je nejen metodou boje proti pytláctví (neoznačený úlovek je automaticky považován za upytlačený), ale že může odhalit také černé duše v řadách samotných myslivců, které hospodářům nepřiznávají ulovenou zvěř. Ukázalo se však, že právě myslivecká sdružení, která o férovosti svých členů pochybují, odmítají úlovky plombovat. Námi oslovení myslivci se shodují, že více než samotné plomby jim vadí identifikační lístky, které se k plombám připevňují. Tento argument je nejčastějším, proč myslivci nechtějí plombování vyzkoušet. Karel Šašek však pochybovačný názor lovců výstižně označuje za mysliveckou latinu a zmiňuje příhodu, kdy se myslivci dušovali, že identifikační lístek se z plomby utrhl, když zastřeleného divočáka táhli podrostem. Vedoucí referátu lovcům odvětil, jak je možné, že ulovili divočáka, když jejich odstřel je povolený až od srpna. Ukázalo se, že myslivci si příhodu vymysleli. Jaké jsou tedy zkušenosti lovců, kteří už plombou úlovek označili? "Říkají, že to není žádný problém a dodávají, že v hospodaření se zvěří bude konečně pořádek," tlumočí Karel Šašek.