Myslivecké motivy v díle Mikoláše Alše

Doc. MUDr. J.KOVAŘÍK, CSc.

Je tomu právě 150 let, co se dne 18. listopadu 1852 narodil v Miroticích (o. Písek) umělec vpravdě národní - Mikoláš Aleš. Po gymnazijních studiích v Písku navštěvoval v letech 1863 - 73 pražskou Akademii výtvarných umění. V roce 1876 vznikají jeho první olejomalby, tvoří též první z řady svých cyklů (Pět smyslů), následují další, v letech 1878 - 80 pracuje na slavných lunetách Vlast pro výtvarnou výzdobu Národního divadla. Od roku 1882 přispívá Aleš kresbami do řady časopisů a rokem 1883 zahajuje monumentální tvorbu; vytváří návrhy na dekorativní výzdobu budov, zvláště sgrafita, malby v ateliérech, aj. Zabývá se stále intenzivněji časopiseckými a knižními ilustracemi, od roku 1886 soustavně tvoří kresby k národním písním (souhrnně v monografiích ~paliček, i 906, Druhý Špalíček národních písní a říkadel, 1912).Teprve na sklonku 19. století se dočkává obdivu a uznání od mladé, tehdy nastupující umělecké generace. Dne 10. července 1913 Mikoláš Aleš v Praze umírá, je pochován na starobylém Vyšehradě; příští rok (2003) tomu tedy bude 90 let.

Z bohaté Alšovy tvorby stojí na předním místě kresby k lidovým písním a říkadlům a právě zde se uplatnily v plné míře i myslivecké motivy. Setkáváme se s postavami myslivců a hajných (Skákal pes přes oves, Šly panenky silnicí, aj.) s kresbami jelenů (U Hosína je louka zelená, aj.), srnčí zvěře (Přes les, přes háj, aj.), divočáka (Visi, visí visatec), zajíce (Na kterou stranu zajíc lehne?, aj.), lišky {Už je to uděláno, aj.), pernaté zvěře (divoká kachna, divoký holub, sojka, straka, havran, vrána, orel). Pro více než 600 nejrůznějších literárních žánrů kreslil Aleš ilustrace, titulní listy, záhlaví. Setkáváme se s kresbami jelení, srnčí a černé zvěře, jezevce, lišky, medvěda, aj., s výjevy z lovů, s myslivci a myslivnami, a samozřejmě s kresbami loveckých psů. V několika kalendáriích vytvořil Aleš půvabná záhlaví pro jednotlivé měsíce (sváteční střelci na lovu zajíců, střelba na koroptve či na divoké kachny, lovce lezoucího na strom před divočákem, aj.). Také v kresbách volné tvorby se často objevují myslivecké motivy - např. list V zimě (1889) předvádí mimo jiné v titulku tři zajíce a dále scénku Pro dříví s typickou figurkou fořta v zasněženém lese, kresby Vánoce (1882, 883) a Jesličky (1887) neopomíjí zobrazit zvěř a myslivce.

M. Aleš navrhl figurální a ornamentální výzdobu 8? budov. Z námětů nás zajímajících to byly v Praze okenní malba Orba a lov (1890, Průmyslový palác), luneta Lov (1892 - 93, dvorana Městské spořitelny), mozaiková luneta Lesnictví (1895, bývalá Zemská banka na Příkopech), sgrafito lov na medvěda )1903, Smíchov čp. 1055), sgrafito volavek a divoké kachny (1908, Karlín čp. 505), výjev Na honě a postava Honec (I910, vinárna Obecního domu), aj. V Plzni na domě čp. 1082 je sgrafito Myslivectví (1900), na hotelové budově v písku je sgrafito Lověna píseckých lesů (1899), atd.

Dílu Mikoláše Alše se za jeho života nedostalo oficiálního uznání; nesnáze své umělecké dráhy však překonával nezdolnou tvůrčí aktivitou. Celá Alšova tvorba je oslavou národa a vlasti; svědčí pro to i jeho výrok Uměním svým chci buditi vědomí a hrdost národa.

Pozn. Podrobnou studii o mysliveckých motivech v díle M. Alše jsme uveřejnili v Mysliveckém kalendáři 1982.

Myslivost č. 11/2002