Myslivecký kalendář leden 2005

Dr. Ing. Rudolf Novák

Leden, jeden z nejstudenějších měsíců v roce je měsícem intenzivní péče o zvěř. Především spárkatá zvěř, která je byložravá, má v tomto období svůj zažívací trakt přizpůsoben trávením potravy s vysokým obsahem vlákniny suché trávy a málo či špatně tráví energeticky bohatá krmiva krmiva jadrná, zejména obiloviny. Hlavní starostí myslivce by mělo být, aby byl ve všech krmelcích dostatek kvalitního sena.

Srnčí zvěři předkládáme seno s vyšším obsahem bylin, jelení zvěři seno s vyšším obsahem trav. Zásadně se vyhneme předkládání velkých dávek jadrných krmiv v honitbách, zejména tam, kde je jelení zvěř. Jelení zvěř, která má poměrně velký obsah bachoru, dovede přijmout vyšší množství obilí. Následně, během několika hodin, může dojít u této zvěře k aciditě bachoru, jelení zvěř má potřebu přežvykování ( sliny mají pufrovací schopnost či funkci) a začne instinktivně hledat hrubou vlákninu. Najde ji zpravidla na okolních stromech. Uvědomme si tedy, že předložením zejména volně sypaných jadrných krmiv jelení zvěři v tomto období neprospějeme, naopak si zakládáme na možnost vzniku škod na lesních porostech, které budeme muset později hradit. Srnčí zvěři předložení malých dávek jadrných krmiv neuškodí, naopak předkládáním jadrných krmiv s vyšším obsahem vlákniny ( např. ovsa) této zvěři jen prospějeme.

Dužnatých krmiv předkládáme jen tolik, aby je zvěř stačila během několika dnů zkonzumovat. Velkým nešvarem se v posledních letech stalo předkládání tzv. kořínků a řízků z cukrovarů. Tato, svým způsobem hodnotná krmiva, bychom měli zvěři předkládat jen v malých dávkách a vrstvu krmiva rozhrnout, aby nedošlo k jejímu zapaření.

Zaječí zvěři předkládáme seno a dužnatá krmiva. Bažantí zvěři sypeme do zásypů především jadrná krmiva, nejlépe do hromady plev či pozadku aby tato zvěř se zabavila, neroztoulala se po krajině a hrabáním si vytvářela v mrazivém počasí živočišné teplo. Pokud máme v honitbě koroptve, snažme se i tuto zvěř v honitbě udržet. Koroptvím sypeme pozadek do koroptvích bud nebo jen do trnitých křovisek tam kde se koroptve zdržují.

Hlavní starostí myslivecké stráže by mělo být postarat se o klid v honitbě. Ve spolupráci s lesní stráží a stráží ochranou přírody, bychom se měli snažit ukáznit ty návštěvníky honiteb, kteří překračují platné zákony. V posledních letech nastal problém z tzv. běžkaři, kteří se na lyžích pohybují i tam, kde bychom je nejmíň čekali. Každé zbytečné vyrušování jakékoliv zvěře způsobuje nejen ztrátu tukových zásob, ale zakládá, zejména u jelení, mufloní a koneckonců i u srnčí zvěře, vyšší pravděpodobnost škod na lesních porostech.

Pro každého uživatele honitby to také znamená, že jakékoliv natláčky či jiné společné lovy na černou zvěře organizujeme v lednu, zejména při vyšší sněhové pokrývce, jen po předchozím obeznání.

Od. 1.1. 2005 nabyla účinnosti vyhláška Mze č. 553/2004 Sb. o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě. Každý uživatel honitby a myslivecký hospodář by se měl s touto vyhláškou seznámit.

Myslivecký hospodář běžně vede záznam o lovu zvěře a jejím úhynu, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře a podává měsíční hlášení o plnění plánu lovu ( Mysl./8)