Na boj s povodněmi půjde více peněz
13.04.2006 | Benešovský deník
Záplavy přinutily vládu výrazně zvýšit výdaje na výstavbu hrází, poldrů a dalších protipovodňových opatření
V povodňovém fondu bude až patnáct miliard korun. Opakované záplavy nutí vládu přikročit k obnově řek. Hráze by už neměly bránit vodě rozlívat se mimo obydlené oblasti.
Na odstraňování následků příštích záplav i na výstavbu protipovodňových opatření by měl mít stát v budoucnu dostatek peněz. Vláda včera rozhodla o vytvoření protipovodňového fondu, ve kterém by mělo být až patnáct miliard korun. Ministr zemědělství Jan Mládek by měl vládě předložit návrh na zřízení fondu do poloviny května. Podle něj však ani dostatek peněz nemusí výrazně urychlit dosud pomalé budování protipovodňových opatření. Přípravu staveb často zdržuje odpor majitelů pozemků či neochota obcí měnit schválené územní plány. "Například poldr odlehčující Olomouci měl být dokončen v tomto roce, ale teprve nyní se tyto stavby rozbíhají," uvedl ministr Mládek. Letošní povodně přinutily vládu výrazně zvýšit výdaje na výstavbu hrází, poldrů a dalších protipovodňových opatření. Namísto původně plánovaných 4 až 5 miliard pro období let 2007 až 2010 kabinet uvolní dvojnásobek, tedy 8 až 10 miliard. "Aktuální povodně znovu ukázaly na nutnost financování protipovodňové prevence. Postavená protipovodňová opatření zabránila ohrožení majetku a obyvatel na řadě míst," dodal Mládek. Protipovodňové stavby se podle něj osvědčily v Moravském Písku, Otrokovicích, ve Svitavách a v dalších lokalitách. Namísto několika mamutích projektů půjdou podle Mládka peníze spíše na řadu menších staveb. Ty se totiž daří prosazovat a schvalovat mnohem rychleji.Podobně jako v Německu, kde stát po katastrofálních povodních z roku 2002 ustoupil od dalšího regulování vodních toků, chce vláda více podporovat přírodní procesy, které zmírňují průběh a následky záplav. K tomu by mělo pomoci zatravňování orné půdy v nejohroženějších oblastech a především obnova přirozeného charakteru stovek malých říčních toků. Ty byly v minulých desetiletích často svedeny do rovných betonových koryt či potrubí, což výrazně urychluje odtok vody. Na revitalizaci řek a další projekty chce vláda využít významnou část ze zhruba deseti miliard, které by mělo Česko získat z Evropské unie na oblast životního prostředí v letech 2007 až 2013.Změnit se má i systém protipovodňové ochrany na dolních tocích. Hráze by už neměly bránit vodě rozlívat se mimo obydlené oblasti.
Fotografie: Účet za povodně? Důvody, průběh záplav a škody posoudí speciální analýza.
Ilustrační foto čtk David Veis
Další články v kategorii Ekologie
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)

Tweet



