Na Madagaskaru přibývá stromů. Prezident plní slib

Zalesňování může zmírnit následky oteplování

Madagaskar se rozhodl skoncovat s pleněním vzácných lesů. Slibuje přísnější ochranu ohrožených druhů, a tím pádem i více peněz z turistiky.

Čtvrtý největší ostrov světa je domovem stovek živočišných i rostlinných druhů - od chameleónů a lemurů až k mohutným stromům baobabům.

Právě kvůli nim tamní vláda vyhlásila na desetině území přírodní rezervaci. Jde o plochu s rozlohou asi 60 tisíc kilometrů čtverečních.

Zejména na toto území se zaměřilo satelitní zkoumání tamních úřadů. Výsledkem jsou obrázky, které na první pohled dokazují snížení deforestace. Snímky ze začátku 90. let ukázaly, že od zavedení rezervací se rozloha lesů zvětšila o necelé procento.

Dobrý start

"Je před námi ještě spousta práce, ale důležitou informací pro nás je, že se ubíráme správným směrem, který není ve světě až tak obvyklý," pochlubil se James MacKinnon, který dlouhodobě pracuje na záchraně madagaskarské přírody.

Dodal, že jen půl procenta povrchu Madagaskaru by mělo být zalesněno a není. Hlavním důvodem je podle něj snaha získat zemědělskou půdu a vypalování lesů, při němž se vyrábí dřevěné uhlí.

Od roku 2003, kdy prezident Marc Ravalomanana přísahal, že výrazně zpřísní ochranu přírody na ostrově, se situace každopádně zlepšila. Domohla k tomu kombinace rozsáhlého osazování novými stromy s masivní dobrovolnou činností.

Více než 90 procent všech savců, pro které je ostrov domovem, nežije nikde jinde na světě ve volné přírodě. Takzvanými endemity jsou - s výjimkou jednoho jediného druhu - i všichni tamní obojživelníci.

"Madagaskar oplývá unikátní biodiverzitou. Svědčí o tom fakt, že tři čtvrtiny zdejších druhů jsou endemické. Dokonce ani žádný z našich sousedů, jako je Mauricius, Seychely nebo Reunion, s námi v této oblasti nemůže soupeřit," soudí madagaskarský ministr životního prostředí Harison Edmond Randriarimanana.

"Nyní to všechno chceme prodat turistům," dodal.

Pomoc celému světu

Environmentalista MacKinnon dokonce míní, že snaha Madagaskaru by měla pomoci zmírnit dopady globálního oteplování. Podle vědců má totiž kácení vegetace v tropických oblastech za následek 20 procent skleníkových plynů v atmosféře navíc.

Obrovské plochy deštných lesů jsou schopné lehce těchto 20 procent vsáknout v rámci procesu fotosyntézy. Pokud je však lidé vykácí, CO2 zůstane ve vzduchu.

"Myslím, že právě deforestace je v diskuzi o globálním oteplování velmi opomíjenou kapitolou," postěžoval si MacKinnon.

Madagaskarské lesy zdaleka nedosahují takových rozměrů jako ty v Brazílii nebo Indonésii. Srovnáme-li však počty druhů na všech třech územích, zjistíme, že v této oblasti je na tom ostrovní stát srovnatelně. Vědci tvrdí, že za to může 160 milionů let samostatného izolovaného vývoje mimo africký kontinent.