Na místě dolů u Tušimic bude krajina jezer

Severní Čechy se promění v krajinu jezer. Takovou představu mají alespoň místní důlní společnosti o rekultivaci vytěžených ložisek hnědého uhlí. Například doly u Tušimic by se měly proměnit v jednu velkou vodní plochu do roku 2050.

Se svou vizí o nové podobě krajiny zdevastované těžbou přišla ve čtvrtek společnost Severočeské doly a její hlavní akcionář společnost ČEZ. Oznámily také, že do roku 2025 hodlají oba subjekty investovat necelých sedm miliard korun na rekultivace. Další peníze mají jít ze státní kasy, z kraje a fondů Evropské unie.

„Jsme si vědomi odpovědnosti za sanace, rekultivace a zahlazení naší činnosti. Sanovaná rekultivovaná území nabídnou obyvatelům Ústeckého kraje nejen nová místa pro bydlení, ale i práci, rekreaci a odpočinek,“ uvedl technický ředitel Severočeských dolů Miroslav Eis.Jedním z takovýchto rekultivačních kroků má být zatopení současných Dolů Nástup Tušimice. Na jejich místě by mělo vzniknout jezero o objemu 248 milionů kubíků s názvem Libouš. „Bude to takový bratříček Nechranické přehrady. Z nezatopeného zbytku budou zemědělské a lesnické plochy,“ poznamenal Eis.

Hloubka jezera má být něco okolo dvaadvaceti metrů, přičemž napouštění zabere celé tři roky. Kromě toho plán Severočeských dolů počítá i s několika dalšími jezery o celkové rozloze pěti hektarů. Jejich velikost ale nemá zdaleka dosahovat rozměru Libouše.

“Každá varianta rekultivace má svá negativa a pozitiva,“ říká Marian Páleník, ředitel ekologické organizace Přátelé přírody. „Nedá se to posuzovat paušálně, ale případ od případu. Například vznik nové vodní plochy může mít vliv na celé klima v krajině,“ uvedl. Zároveň ale dodal, že proti zaplavování bývalých dolů jako způsobu obnovy krajiny ze zásady není, ovšem než k takovému kroku dojde, musí podle něho předcházet veřejná diskuze. „Lidé, kteří bydlí okolo, mají právo vyjádřit se jak bude jejich krajina vypadat,“ nechal se slyšet Páleník.

Způsob, jak se provádějí rekultivace v České republice, je často kritizován ekology. Vadí jim například, že důlní společnosti nevrací krajině stejný ráz, jaký měla před zahájením těžby. Trnem v oku je jim i metoda, kdy se sází stromy do řady, těsně vedle sebe.

„Toto je stará praxe, kterou jsme museli dělat. Nařizoval nám to zákon. Dnes rekultivace provádíme jinak,“ uvedl Deníku ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Otakar Tuček. „Srovnáme terén, navezeme zeminu a uděláme ostrůvky keřů a stromů, ostatní pak necháme na přírodě,“ vysvětlil.Datum, kdy by na dolech Nástup měla skončit těžba, Severočeské doly odhadují na rozmezí let 2030 až 2035. Krajina by pak měla projít kompletní rekultivací nejpozději do roku 2050.