Na oběžné dráze Země je už čtvrtá družice z evropského programu Copernicus. Uživatelům pošle zdarma další data
26.04.2016 | Ministerstvo životního prostředí
V pondělí 25. dubna ve 23:02 SEČ byla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na nosné raketě Sojuz na oběžnou dráhu Země vynesena již čtvrtá družice z evropského programu Copernicus. Plánovaný start se kvůli povětrnostním podmínkám několikrát přesunul z pátku na pondělí 25. dubna. Družici Sentinel 1B vyvinula Evropská kosmická agentura v rámci evropského programu pro monitoring životního prostředí a bezpečnosti. Veškerá data z družic Sentinel jsou poskytována bezplatně a otevřeně, což poskytuje uživatelům příležitost pro otevřený dálkový průzkum Země.
Po dosažení oběžné dráhy ve výšce 693 km se připojila ke svému identickému dvojčeti – satelitu Sentinel 1A, který je již na oběžné dráze od 3. dubna 2014. Oba tyto satelity budou společně obíhat Zemi a zajistí tak v páru snímkování Země v časovém intervalu pro Evropu jeden až tři dny pro Evropu. Tím se zkrátí dosavadní dostupnost dat jednou za 10 dnů. Úkolem párových družic Sentinel 1A a 1B je za každého počasí, ve dne, v noci poskytovat radarová data a služby pro sledování pevniny a oceánů, zejména sledování pohybů zemského povrchu, vlhkosti půdy, zemědělských plodin, nežádoucích pohybů infrastruktur, ale i sledování výskytu mořského ledu a stavu polárních oblastí. Družice budou pořizovat data s prostorovým rozlišením od 5 do 40 metrů. Více informací o startu Sentinel 1B najdete na této internetové adrese.
Na videozáznam startu se můžete podívat na této internetové adrese.
Pro Českou republiku je velmi cenné využití v oblasti krizového řízení, např. při povodních, dále při sledování deformací terénu (až s milimetrovou přesností). Důležité je rovněž mapování lesních porostů, monitorování zemědělských plodin, sledování rozsahu sněhové pokrývky či dopadu klimatické změny. Výhodou radarových snímků je, že umožňují snímkování i při vysoké oblačnosti. Předností je i četnost opakování snímkování ze stejné pozice.
Start další párové družice z řady Sentinel, tentokrát Sentinelu 2B se naplánuje ještě letos v létě.
Otevřená data zdarma v programu Copernicus - příležitost pro široké spektrum uživatelů
Program Copernicus stojí v rámci evropských kosmických programů vedle známého navigačního programu Galileo. Copernicus však slouží především k pozorování povrchu Země a jeho hlavním cílem je poskytovat spolehlivá a včasná prostorová data především pro podporu ochrany životního prostředí a zajišťování civilní bezpečnosti. Program nabízí široké spektrum využití dat, která jsou poskytována na zcela otevřeně a bezplatně v oblastech monitoringu životního prostředí, zemědělství, dopravy, územního rozvoje, krizového řízení a bezpečnosti nejen na úrovni státní správy, ale i krajů, akademie prostřednictvím vědecko-výzkumných projektů a zapojení průmyslu skrze služby a aplikace tvořené nad daty z dálkového průzkumu Země.
V tomto programu bude na oběžnou dráhu od roku 2014 postupně vyneseno všech 6 párových družic Sentinel. Nad daty bylo vytvořeno 6 základních služeb, další služby a aplikace vytváří komerční sféra. Pro Evropu znamená program Copernicus zásadní krok v kosmických aktivitách je prostředníkem pro nezávislost Evropy na datech druhých poskytovatelských států. Více informací o programu Copernicus najdete na této internetové adrese.
Gestorem programu Copernicus, který provozuje Evropská unie ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, je Ministerstvo životního prostředí v přímé spolupráci s Ministerstvem dopravy [1]. Více informací o spolupráci na národní úrovni je na tomto odkazu.
Poznámky:
[1] Účast MŽP na programu vychází z usnesení vlády č. 103/2014.
Kontakt pro média:
Jana Taušová
zástupkyně tiskové mluvčí MŽP
Tel.: +420 739 242 379
E-mail: tiskove@mzp.cz
Další články v kategorii Ekologie
- Na Šumavě vzniká nová rezervace divokých koní, čtvrtá v jižních Čechách (06.02.2026)
- Loni bylo v ČR zprovozněno pět nových větrných elektráren, letos nejspíš žádná (05.02.2026)
- Olomoučtí vědci objevili hluboko v půdě v Chile dosud neznámého brouka (05.02.2026)
- Asekol loni zvýšil sběr elektroodpadu o 2837 tun na rekordních 71 200 tun (04.02.2026)
- Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd (04.02.2026)
- Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů, které v extrémních podmínkách dokážou přežít (04.02.2026)
- Lední medvědi na Špicberkách jsou navzdory mizejícímu ledu tlustší a zdravější (03.02.2026)
- V Podyjí se zabydlel mýval. Ochranáři se ho chtějí zbavit (03.02.2026)
- Vyšetřování vyvezení stovek tun odpadu z Německa do Česka je téměř u konce (27.01.2026)
- Den čisté energie: Bioplynové stanice EFG ukazují cestu k cirkulární energetice (27.01.2026)

Tweet



