Na Šumavě vznikne do roka několik tisíc nových rašelinišť
19.08.2005 | Silvarium
Na Šumavě, na české i německé straně, vznikne do roka několik tisíc nových rašelinišť. Národní parky obou zemí zde zahájily rozsáhlý projekt, kterým chtějí obnovit vytěžená a odvodněná místa. Zároveň jde o levné a efektivní protipovodňové opatření, které se dotkne celého Povodí Vltavy. Desítky českých i německých dobrovolníků staví malé dřevěné hráze v bývalé meliorační strouze, která prochází středem Biskupské slatě, uvnitř 1. zóny národního parku. Kanál je zajímavý tím, že odděluje ČR a SRN. Bažiny se tak začnou tvořit současně v obou zemích.
Karl Friedrich Sinner, ředitel Bavorského národního parku: V minulosti by s tím byly velké byrokratické problémy. Proto jsme počkali, až bude ČR v EU. Teď je to bez problémů.
Podle pracovníků parku je obnova slatí je jedním z nejrychlejších a nejlevnějších způsobů, jak zastavit vodu v horách, kam jí nejvíc dopadá. Právě tímto způsobem začaly podle hydrologů povodně v roce 2002. Po intenzivním dešti voda příliš rychle stékala do velkých řek, které ji nestíhaly pojmout. Obnova rašelinišť by nyní odtok vody ze Šumavy měla výrazně zbrzdit.
Alois Pavličko, ředitel Správy Národního parku Šumava: Zhruba za vložených 100.000 Kč dokážeme zadržet tisíce kubíků vody povodí, kdežto pokud si položím otázku, kolik by stála přehrada, která by zadržela tisíce kubíků, je to nesrovnatelně drahá záležitost.
Obnova Biskupské slatě stojí český národní park asi 10 mil. Kč. Další peníze investuje i bavorská strana. Při stavbě hrází a zasypávání strouhy není možné využívat těžkou techniku.
Brigádníci: Považuji to za výjimečnou práci, že můžu být v 1. zóně a vidět věci, které běžní lidé nemají možnost vidět.
Brigádníci: Předtím si mysleli, že je příkop k ničemu a teď se zadělává.
Obnovu slatí v nejcennějších 1. zónách podporují jak okolní města a obce, tak lesnické spolky, které jinak správu parku spíš kritizují. Zasypávání příkopů podpořil dokonce i Karel Schwarzenberg. Jeho rod v minulosti kvůli výsadbě lesa s odvodňováním Šumavy začal. Revitalizace šumavských slatí by měla skončit do roku 2011. Do té doby by měla být podle správců národního parku zřejmá její schopnost zachytit velkou vodu.
Další články v kategorii Ekologie
- MŽP modernizuje pravidla pro přepravu odpadů: přinese digitalizaci, méně byrokracie a účinnější boj s nelegálními transporty (16.06.2026)
- Studie: Řeky v ČR za posledních 140 let ztratily značnou část hmyzí rozmanitosti (16.06.2026)
- V Krkonoších žije nejméně 11 vlků ve dvou teritoriích, populace je stabilní (16.06.2026)
- Z bývalých lomů Libouš a Bílina se stanou jezera, která zajistí vodní komfort krajiny (16.06.2026)
- NP Podyjí chystá obnovu lokalit pro kriticky ohroženého sysla (15.06.2026)
- Správa KRNAP vyzývá k hlášení invazních rostlin v Krkonoších, ohrožují přírodu (15.06.2026)
- Co rozhoduje o kvalitě kompostu? Výzkumníci ukazují, jak z bioodpadu vytěžit maximum (12.06.2026)
- O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat (06.06.2026)
- MŽP podpoří efektivnější hospodaření se srážkovou vodou, zelené střechy i ochranu před sesuvy 300 miliony korun z OPŽP (05.06.2026)
- Monitorovací výbor OP Spravedlivá transformace jednal v Mostě o dalším postupu programu (04.06.2026)

Tweet



