Na zdravé lesy si Krušné hory ještě počkají

Ještě několik desítek let bude trvat, než budou lesy v Krušných horách zdravé. Jsou sice dnes v lepším stavu než zhruba před deseti lety, ale oxid siřičitý a oxidy dusíku, který na ně chrlily neodsířené uhelné elektrárny a chemické továrny, se na stromech výrazně podepsaly.

Ačkoli se od začátku devadesátých let začaly elektrárny masivně odsiřovat, před šesti lety, postihla Krušné hory v zimě nová katastrofa. Otočil se vítr a zplodiny z továren odnesl na vrcholky Krušných hor, kde přimrzly ke stromům."Po slibných letech, kdy se lesy začínaly slibně revitalizovat, se v polovině devadesátých let ukázalo, že jsme nezvítězili, a že to bude ještě dlouho trvat, než se lesy vyrovnají s ekologickým zatížením." konstatuje Michal Rezek z Hnutí Duha. Třiadvacet tisíc hektarů lesa bylo poškozeno a necelé tři tisíce odumřelo. Hynuly i břízy, stromy, o kterých se tvrdí, že dokáží přežít všechno.

"Veliká chyba, která se dost podceňuje, se stala už někdy v sedmdesátých letech, kdy začínaly stromy důsledkem neúnosného ekologického zatížení odumírat. Aby se dřevo využilo dříve než odumře, muselo se tehdy masivně těžit ve velkém pro export. Dřevo se měnilo za pomeranče. Byly vytěženy veliké plochy. Bylo by lepší, kdyby se stromy nechaly odumřít tzv. ve stoje. Masivní těžba oslabeného porostu měla na les přinejmenším takový vliv jako imise." říká Rezek. Dnes je situace mnohem lepší než před šesti lety, lesníci na obnově lesa intenzivně pracují. "Vše co odumřelo, bylo kompletně odtěženo jako mrtvé" říká vedoucí oblastního inspektorátu v Teplicích František Chaloupka. "Poškozené porosty jsou ve výrazně lepší formě, smrky už přibraly několik ročníků jehličí. Zatím další známky poškození nejeví" dodává. Přesto se s ekologem Rezkem shodují, že optimismus není na místě, lesy jsou zatíženy více, než se předpokládalo.

Lesy České republiky na zalesnění holin, jak se prázdným místům říká, intenzivně pracují. Vloni Lesy ČR investovaly do východní části Krušných hor okolo 260 miliónů korun a byly čerpány i prostředky z fondů Evropské unie. Na holiny Krušných hor se dnes vysazuje smrk ztepilý, javor klen, borovice obecná, jeřáb ptačí, modřín obecný. "Tyto druhy se bez problémů ujímají" říká Chaloupka.

Ministerstvo zemědělství přispívá prostředky na vápnění, při kterém dochází k proplachu půdy a snižuje se její kyselost. Během následujících dvou až pěti let se ukáže, zda tento způsob je efektivní. Ekologové se k tomuto způsobu nepřiklánějí. "Vápnění považuji za velice diskutabilní, studie ministerstva životního prostředí z loňského roku to jen potvrzuje. Ohromné výdaje by se měly využít spíš na zalesňování." konstatuje Rezek. Opačný názor má ředitel Městských lesů v Chomutově František Vohralík. "My jsme začali s vápněním už v roce 1994 a na určitých plochách je to velice efektivní." Zároveň doplňuje, že i jiných problémů mají lesy stále dost.

"Velkým a zřejmě největším problémem v posledních letech je jelení zvěř. Její vysoký stav je téměř neúnosný, proto bylo nutno přistoupit k jejímu dvoj až trojnásobně vyššímu odlovu", osvětluje další problém František Chaloupka. Přemnožená jelení zvěř okusuje mladé stromky a likviduje je. Zvýšený odlov, který už dva roky trvá, se na stavu zvěře odrazil, ale počet vysoké není stále optimální. "V současném trendu odlovu bude třeba pokračovat ještě nejméně další tři roky," dodává Chaloupka. S jeho názorem se ztotožňuje i Michal Rezek z Hnutí Duha. "V přemnožení jelení zvěře vidím opravdu problém. Její spásání mladých stromků je devastující a vzhledem ke stavu lesů je opravdu nutné veškerou mysliveckou činnost podřídit tomu, aby se lesy zase brzo zmátořily," dodává.