Nahodilé těžby v lesích ČR rostou?

Výzva akademiků - lesníků - k přehodnocení způsobů provozování lesního hospodářství jistě vychází ze skutečnosti, že stav našich lesů není příliš dobrý. Ne se všemi argumenty lze souhlasit. Patří k nim i tvrzení, že kalamitní (v lesnické terminologii nahodilé) těžby nám v posledních letech opět rostou. Data tuto skutečnost potvrzují jen z menší části, viz tabulka. Data ukazují výrazný pokles nahodilých těžeb v ČR v l. 1989-2004 při určitých, v přírodě běžných výkyvech. Autoři výzvy je nezpochybňují. Rok 2003 byl velkými vedry a suchem extrémní. Zásadně se snížila nahodilá těžba exhalační (zásadní snížení průmyslových exhalací se pozitivně projevuje na stavu lesů) a živelní, ale vzrostla nahodilá těžba hmyzová a ostatní.

Že příčinou ztrojnásobení hmyzové nahodilé těžby je špatná péče o lesy některými drobnými vlastníky a někde i velmi problematická ochrana kůrovců, autoři neuvádějí. Autoři jsou nespokojeni s druhovou skladbou lesů ČR, zejména s přemírou smrků a borovic. Druhová skladba našich lesů jistě není dobrá. Druhová skladba nově vysazovaných lesů je ale podstatně příznivější proti situaci před 20 lety. Jistě, mohlo by to být ještě lepší, a zřejmě se místy vyskytují i přehmaty. Čekal bych ale, že na prvním místě budou kritizovat pokračující toleranci k invazním druhům stromů, v prvé řadě k akátu, k borovici vejmutovce a k borovici černé. Je smutné zjistit, že stav akátů a borovice černé se při turisticky značených cestách v 1. zóně Národního parku Podyjí za 14 let od vyhlášení nezměnil. Podobná situace je i v řadě dalších zvlášť chráněných územích ČR.

Čestnou výjimkou je správa Národního parku České Švýcarsko, která brzy po svém ustavení zahájila likvidaci rozsáhlých porostů nepůvodní invazní borovice vejmutovky na území národního parku. Že je to úkol na 20 let, neboť hrozba eroze písčitých půd je tam vysoká, nevadí. Nastoupený směr je správný. O řadě dalších lze diskutovat. Holosečný způsob těžby dřeva je jistě málo šetrný. Otázkou ale je, kdo uhradí vlastníkům ztráty, pokud by stát tento způsob těžby zakázal. Nadměrné stavy jelenů a srnců, způsobující citelné škody na lesích okusem, jsou též realitou, celá desetiletí bez úspěchu kritizovanou. Odvoz kmenů a silných větví, jež tvoří celulóza, lesu neškodí. Problémem je odvoz na živiny bohatého listí, jehličí, kůry a tenkých větviček včetně štěpky na topení. Tlačí na to rostoucí energetická krize a závazek podstatně zvýšit využívání obnovitelných zdrojů paliv a energie. Mám za to, že nesouhlas s využíváním štěpky na topení je třeba směrovat zejména tímto směrem.

Vývoj nahodilých těžeb v ČR v letech 1989-2004 v tis. m3 b.k.

Rok - Celkem - Živelní - Exhalační - Hmyzová - Ostatní1989 9 600 8 600 300 400 3001990 5 100 4 100 300 200 5001991 3 800 2 300 200 800 5001992 5 400 2 803 286 837 1 4741993 7 100 2 935 323 2 097 1 7451994 9 282 4 355 276 2 211 2 4401995 7 855 2 766 303 2 376 2 4101996 6 855 4 058 192 11 45 1 4601997 5 527 3 982 212 546 7871998 3 840 2 592 171 408 6691999 3 736 2 743 126 327 5402000 3 288 2 388 78 320 5022001 2 373 1 488 56 231 5982002 4 213 3 380 34 292 5072003 8 194 6 116 60 1 258 7602004 5 379 2 764 45 1 268 1 3022004/1989 56 % 32 % 15 % 317 % 434 %

Zprávy o stavu lesů, Ministerstvo zemědělství ČR

Jan ZEMAN