Natura Viva 2000 s odstupem

Uspořádání jakékoliv mezinárodní výstavy je vždy spojeno s nepředstavitelným úsilím organizátorů umocněné obvykle i o nedostatek finančních prostředků případně o nedostatek času.

Českomoravská myslivecká jednota si byla dobře vědoma nezbytnosti splnění těchto předpokladů, ale současně i významu uspořádání mezinárodní myslivecké výstavy pro naši mysliveckou i nemysliveckou veřejnost. Navíc bylo potřeba udržet dobrou pověst naší myslivosti v zahraničí, která narostla zejména po úspěchu Valného shromáždění CIC v Praze v roce 1998. Proto nebylo ponecháno nic náhodě a z pověření ministerstva zemědělství ČR jsme oslovili již před třemi roky CIC, FACE a zejména myslivecké organizace evropských zemí a samozřejmě i rybáře, včelaře a další organizace zabývající se chovem pro člověka významných volně žijících živočichů. Většina organizací, které jsme vyzvali i účasti na této výstavě, naše pozvání přijala, ovšem některé se z různých důvodů omluvily. Nyní ale, po výstavě, se domníváme, že ani nepřítomnost maďarských, rumunských, rakouských, německých či dalších vystavovatelů neubrala nic na výsledném dojmu, který si každý návštěvník výstavy odnesl - a měl jsem možnost lichotivá slova chvály slyšet zejména v zahraničí. Tuto chválu je třeba přenést i na majitele či pracovníky výstaviště v Lysé nad Labem i na všechny vystavovatele. Také ovšem na výtvarníky na všechny prodejce a především na sponzory bez jejichž pomoci by nemohla mít výstava takovou odbornou i estetickou úroveň na jakou ji postavili její organizátoři.

Je ovšem jisté, že nikdy se nepodaří nic zcela dokonale a každá chybička, o níž vědí organizátoři obvykle daleko lépe než návštěvníci, velice mrzí. Nedostatky byly i na této výstavě, nebyly způsobeny úmyslně a s odstupem času už ani není třeba vysvětlovat jejich příčiny.

Výstavní nadšení (a někdy snad i zklamání) je ale již za námi a nastal čas zabývat se hodnocením nejen zajímavých a početně hojně navštívených doprovodných akcí, nýbrž především výsledků našich chovatelských snah vyjádřených zejména počty a kvalitou hodnocených a vystavovaných trofejí.

Pro podrobné studium výstavního katalogu je třeba uvést, že výstavní hodnotitelská komise pracující za pomoci expertů CIC (pod patronací CIC se konala celá výstava) nehodnotila všechny trofeje uvedené v katalogu. Zejména u slabších trofejí některých druhů zvěře byly převzaty jejich hodnoty z okresních chovatelských přehlídek, na nichž se jejich měření účastnil delegovaný zástupce ústřední hodnotitelské komise. To bylo rozhodnuto již před lety a znovu se s tím zástupci okresů seznamovali v loňském roce na školeních, na nichž se upřesňovaly metody CIC pro oceňování všech našich trofejí. Takové trofeje jsou v katalogu označeny.

Komise nehodnotila ani všechny trofeje ze zahraničí, neboť téměř všechny (zejména z Estonska, Lotyšska a Polska) byly hodnoceny na tamních národních výstavách za nezbytné přítomnosti expertů CIC.

Zato se hodnotila poměrně rozsáhlá kolekce trofejí ulovených v zahraničí našimi lovci. Je to poučné potud, že i do budoucna budeme zřejmě (a nejen my) s oceňováním takových trofejí počítat a musíme se tudíž seznámit i s metodikou jejich hodnocení.

Sumárně lze říci, že v Lysé nad Labem bylo letos vystavováno 40 druhů trofejí, které vystavovalo osm zemí (oficiálně Česká republika, Bělorusko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Rusko a Slovensko a neoficiálně, tj. soukromě i Litva a Španělsko). Všechny trofeje pocházely z úlovků uskutečněných v 17 zemích (mimo jmenovaných včetně Litvy to byly Argentina, Chorvatsko, Jihoafrická republika, Jugoslávie, Maďarsko, Namibie, Tanzánie a USA).

Celkem je v katalogu uvedeno 4016 trofejí, z nichž ale na medaili "dosáhlo" jen 3972 trofejí, z toho 1286 (32 %) na medaili zlatou, 1188 (30 %) na medaili stříbrnou a 1498 (38 %) na medaili bronzovou. Už z tohoto výčtu lze pochopit jaký význam měla tato výstava nejen pro naše, ale i pro zahraniční vystavovatele. Mimochodem, nejhůře byly na některých okresech hodnoceny trofeje srnců, neboť plných 40 jich nedosáhlo medailových hranic.

Nejčastěji se mezi medailovými trofejemi vyskytovaly toulce muflonů (793 - 20 %), parůžky srnců (743 - 19 %), parohy jelenů (421 - 11 %), zbraně kňourů (391 - 10 %), lebky lišek (358 - 9 %) a lebky vlků a rysů (po 316 - 8%). S odstupem pak parohy daňků (216 - 5 %), losů (157 - 4 %) a siků (108 - 3 %). Ostatní trofeje již nebyly příliš početně zastoupeny.

Z trofejí ulovených v České republice jich dosáhlo na medaili 2465, z toho 524 (21 %) na medaili zlatou, 810 (33 %) na medaili stříbrnou a 1131 (46 %) na medaili bronzovou.

Nejčastěji byly oceněny medailemi "české" toulce muflonů (787 - 32 %), dále pak parůžky srnců (487 - 20%), lebky lišek (314 - 13 %), parohy jelenů (310 - 12,5 %), s odstupem pak trofeje daňků (210 - 8,5 %) a kňourů (201 - 8%) příp. siků (107 - 4 %). Dále jsou v katalogu uvedeny lebky jezevců (30), jelenů Dybowského a jelenců viržinských (po 6), jelenců severních a kamzíků (po 3) a jedna trofej kozy bezoárové.

To znamená, že medailové trofeje uvedené v katalogu pocházejí z České republiky ze 62 %, z Běloruska ze 2 %, z Bulharska ze 2 %, z Estonska z 25 %, z Lotyšska ze 6 %, z Polska, Ruska a Slovenska po 1 %. Ze všech trofejí získaly naše trofeje 41 % zlatých medailí, 68 % medailí stříbrných a 76 % medailí bronzových.

Celkově tedy bychom mohli být s kvalitou trofejí naší zvěře spokojeni. Je ale nezbytné podívat se na kvalitu našich chovů podstatně hlouběji podle jednotlivých druhů zvěře. Rozbor kvality chovů zvěře pocházejících z jiných zemí nebude zřejmě dost dobře možný, protože u nich chybí některé údaje - zejména u věků lovené zvěře.

Navíc u trofejí exotických nás hlubší rozbor ani příliš nezajímá. Ani k němu není možno přistoupit, neboť na výstavě bylo shromážděno jen malé množství exponátů, i když některých velice zajímavých, např.

- ze 157 losů (Alces alces) pocházejících z 5 zemí jich bylo 21 (13 %) oceněno na medaili zlatou, 38 (24 %) na medaili stříbrnou a 98 (63 %) na medaili bronzovou - nejvíce jich pocházelo z Estonska: 119 (76 %)

- jeden sob (Rangifer tarandus) pocházel z Ruska a byl bronzový, jeden na medaili nedosáhl)

- po jedné trofeji zubra (Bison bonasus) vystavovalo Bělorusko a Polsko - první byla oceněna medailí bronzovou, druhá zlatou

- tři kozy bezoárové (Capra aegagrus) pocházely od nás, ale pouze jediná získala medaili bronzovou

- také ze tří našich kamzíků (Rupicapra rupicapra) byly pouze jedny růžky stříbrné a dvoje bronzové

- dvě ovce sněžné (Ovis nivicola) pocházely z Ruska a získaly zlaté medaile

- jedna trofej chocholatky schovávavé jižní (Sylvicapra grimmia grimmia) z Namibie byla zlatá

- jedna trofej antilopy trávní Steihardovy (Raphicerus campestris steinhardi) z Namibie nebyla oceněna žádnou z medailí

- jedna trofej nyaly nížinné (Tragelaphus angasi) z Jihoafrické republiky (JAR) byla bronzová

- tři trofeje kudu velkých jižních (Tragelaphus strepsiceros strepsiceros) z JAR byly oceněny bronzovými medailemi

- jedna trofej kudu velkého severního (Tragelaphus strepsiceros cottoni) z Namibie na medaili nedosáhla

- dvě antilopy losí (Taurotragus oryx) z JAR získaly medaile stříbrné

- čtyři trofeje přímorožců orys jihoafrických (Oryx gazella gazella) z JAR získaly jednu medaili zlatou a tři stříbrné

- dva buvolci pestří běločelí (Damaliscus dorcas philippi) z JAR byli stříbrní a jeden z Namibie bronzový

- dva buvolci káma (Alcelaphus buselaphus caama) pocházející z JAR získali medaili zlatou a bronzovou, jeden z Namibie byl stříbrný

- ze čtyř trofejí pakoně modrého (Connochaetes taurinus) dvě nedosáhly na medaile (jedna z JAR a jedna z Namibie), dvě z JAR byly stříbrné

- jedna trofej pakoně běloocasého (Connochaetes gnou) z JAR byla stříbrná

- dvě impaly jihoafrické (Aepyceros melampus melampus) z JAR získaly medaile bronzové

- vždy dvě a dvě antilopy skákavé jihoafrické (Antidorcas marsupialis marsupialis) pocházely z JAR (obě bronzové) a z Namibie (jedna brnzová a jedna bez medaile)

- trofej buvola kaferského (Syncerus caffer caffer) z Tanzánie také nebyla oceněna některou z medailí

- ze dvou trofejí prasat bradavičnatých (Phacochoerus aethiopicus) z JAR a Namibie nezískaly žádné zbraně medaile

- ze dvou lebek šakala čabrakového (Canis mesomelas) z JAR byla jedna bronzová a jedna bez medaile

- jedna lebka karakala (Caracal caracal) z JAR byla stříbrná

- jedna lebka kočky divoké africké (Felis silvestris lybica) také z JAR byla zlatá.

Pro úplnost je třeba dodat, že lebky šakalů čabrakových a divokých koček afrických nebyly dosud na žádné mezinárodní výstavě hodnoceny a hranice pro jejich medaile byly tudíž stanoveny právě v Lysé.

Uvedená "hra s čísly" dokumentuje jak význam mezinárodní výstavy Natura Viva 2000 konané v Lysé nad Labem, tak i významnost chovů jednotlivých druhů zvěře, z nichž je třeba odvodit pro každý druh jeho perspektivy a v neposlední řadě možnosti dalších lovů našich druhů zvěře včetně pro nás zatím ještě exotických druhů zvěře v zahraničí.

Prof. Ing. Josef HROMAS, CSc.