Navrhovaný zákon o chovu psů by ovlivnil i mysliveckou kynologii

Někomu může připadat, že dnešní diskuse ohledně návrhu zákona o chovu psů č. 805 podaném poslanci Zdeňkem Kořistkou (US) a Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) v závěru loňského roku jen zdánlivě přímo nesouvisí s myslivostí, resp. s mysliveckou kynologií. Opak je však pravdou. Návrh tohoto zákona totiž řadí mezi tzv. nebezpečná plemena kromě jiných i bulteriéra - oblíbené plemeno využívané našimi myslivci při naháňkách na černou zvěř i pro práci na barvě. Zařazení na seznam nebezpečných plemen by znamenalo výrazné zhoršení podmínek pro chov takto označených plemen psů z hlediska majitelů, ale i chovatelů registrovaných chovatelských stanic. V konečném důsledku by pravděpodobně došlo ke snížení počtu jedinců uvedených plemen v naší republice.

Návrh zákona však nepostihuje pouze výše uvedená plemena, protože se v dalších bodech dotýká všech psů bez rozdílu rasy a doplatili by na něj i slušní kynologové. Z hlediska myslivosti by pravděpodobně došlo k nárůstu problémů s volně pobíhajícími psy v honitbách, neboť v navrhovaném zákoně se hovoří i o volném pohybu psů, přičemž je konstatováno, že “Pohybuje-li se pes (jakýkoliv - pozn. red.) v okruhu méně než 200 metrů od nejbližší budovy nebo od míst osídlení, ať již charakteru trvalého, či přechodného (veřejná tábořiště, rekreační sídla apod., dále jen místa osídlení), musí mít nasazen náhubek a musí být na vodítku.” Toto ustanovení (přestože na ně navazuje odstavec pojednávající o tom, že osoba vedoucí psa nasmí zabránit tomu, aby pes hledal a pronásledoval zvěř nebo se k ní blížil) by jistě vedlo k tomu, že mnoho majitelů psů by v zájmu jeho dodržení mělo své čtyřnohé přátele na vodítku a vypouštělo je až právě za zmíněnou hranicí 200 m od svých sídel. Snad každý myslivec může vyprávět o nezodpovědnosti některých majitelů psů, kteří, přestože vědí, že zákon o myslivosti neumožňuje volný pohyb psů v honitbě, své psy stejně pouští a na upozornění nereagují. Zákon o chovu psů by je k tomu nepřímo nutil, i když by jim to současně zakazoval.

Podle odborníků z oblasti kynologie Česká republika speciální zákon o psech nepotřebuje, protože naše současná legislativa je dostačující, a skutečnost, že současné zákony nejsou dostatečně využívané, nový zákon určitě nezmění. Dalším argumentem proti návrhu

zákona č. 805 je i to, že zmíněný návrh pracuje s pojmy, které jsou z praktického hlediska neprokazatelné, a tedy i nepoužitelné a staví na činnosti (výcvik psa k boji), kterou již zakazují jiné zákony. Kynologové uvádějí, že pokud se naši zákonodárci orientují podle zákonů platných v jiných státech, měli by si ověřit jejich dopad v praxi a výsledky soudů, které v jednotlivých státech v této oblasti probíhají.

Proti návrhu se vzedmula vlna odporu ze strany kynologické veřejnosti. V současné době probíhá petiční akce za jeho odmítnutí (podle internetového deníku Neviditelný pes se podařilo shromáždit již 50 tisíc podpisů). Státní veterinární správa ČR, Ústřední komise na ochranu zvířat proti týrání, Český kynologický svaz, Českomoravská kynologická unie, Komora veterinárních lékařů s návrhem zákona o chovu psů č. 805 nesouhlasí. Odmítla jej i vláda ČR. Návrh bude projednávat Poslanecká sněmovna PSP ČR a záleží na poslancích, k jakým názorům se přikloní.

Při tvorbě tohoto textu bylo využito stanoviska Českomoravské kynologické unie uveřejněného v časopise Svět psů č. 2/2001, red.

Redakce