Nejvíc ohroženi jsou lidé v Karviné
24.04.2001 | Hospodářské noviny
Životní prostředí se za posledních deset let celkově zlepšilo, konstatuje Státní zdravotní ústav
Doprava, lokální topení uhlím, spalování domovního odpadu v kamnech nebo kotli stále znečisťuje ovzduší některých měst.
Ivana Kněžínková
Karviná drží primát, který jí nemusí nikdo závidět. Ze tří desítek měst, u nichž Státní zdravotní ústav sleduje vliv životního prostředí na zdraví lidí, má nejvyšší koncentrace nebezpečných rakovinotvorných látek v ovzduší. Není ovšem sama. Limity pro přípustný obsah nejnebezpečnějšího benzo-a-pyrenu byly překračovány v některých městech u poloviny až tří čtvrtin měření. Odpovídá tomu také zdravotní stav obyvatel. Nejhorší byl zjištěn právě v Karviné, ale také v Brně a Ústí nad Labem. Naopak nejlepší ve Žďáru nad Sázavou, Kolíně a Českých Budějovicích.
V Praze 5 a 8 zase lidé vdechují mnohem více prachu a oxidů dusíku než jinde, uvedli včera pracovníci ústavu, když předkládali výsledky svého zatím posledního šetření. Za vše může podle nich z velké části automobilová doprava. Ta je také vůbec nejkritičtěji hodnocena obyvateli. Kromě nebezpečných látek je rovněž zdrojem prachu a především hluku, který experti považují za varovně narůstající problém, který se bude jen s obtížemi zvládat.
"Nadměrný hluk může způsobit poškození sluchu, poruchy spánku, vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév, žaludeční vředy," upozornila ředitelka ústředí monitoringu Státního zdravotního ústavu Růžena Kubínová. Současně však konstatovala, že s výjimkou hluku se kvalita životního prostředí v posledním desetiletí v ČR celkově zlepšila, ať už jde třeba o pitnou vodu nebo bezpečnost potravin.
Zjišťované koncentrace olova v krvi například nepřesahují u naprosté většiny dospělých ani u dětí hodnotu, která by si vyžadovala větší pozornost odborníků. Minimálně 90 procent sledovaných dětí ve věku osmi až deseti let má obsah olova v krvi poloviční, než je stanovená bezpečná hodnota. Pro zlepšení svého zdraví však mohou hodně udělat i sami občané, tvrdí lékaři. Pokud si například neodstraní plíseň z bytu, mají 1,7krát větší šanci, že je skolí respirační choroby.
Další články v kategorii Ekologie
- Z české krajiny mizí původní druhy rostlin. Naopak se šíří teplomilné, zjistila studie (29.04.2024)
- MŽP chce do budoucna více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám, řekl ministr Hladík na Festivalu architektury (29.04.2024)
- Na ochranu přírody jdou miliardy. Smysl to má, opatření fungují, dokázala rozsáhlá studie (29.04.2024)
- Komunitní energetika je o krok blíž. Do druhého kola energetických společenství postupuje 57 komunitních projektů (26.04.2024)
- Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15.000 starých stromů v Krušných horách (26.04.2024)
- Podmáčená louka s masožravkami v Brdech se stala novou přírodní památkou (26.04.2024)
- Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů (26.04.2024)
- Peníze z emisních povolenek půjdou výhradně do modernizace ekonomiky, adaptačních opatření i na pomoc domácnostem (25.04.2024)
- Více elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Jejich rozvoj usnadní akcelerační zóny (25.04.2024)
- Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost (25.04.2024)