Nejvíc ohroženi jsou lidé v Karviné
24.04.2001 | Hospodářské noviny
Životní prostředí se za posledních deset let celkově zlepšilo, konstatuje Státní zdravotní ústav
Doprava, lokální topení uhlím, spalování domovního odpadu v kamnech nebo kotli stále znečisťuje ovzduší některých měst.
Ivana Kněžínková
Karviná drží primát, který jí nemusí nikdo závidět. Ze tří desítek měst, u nichž Státní zdravotní ústav sleduje vliv životního prostředí na zdraví lidí, má nejvyšší koncentrace nebezpečných rakovinotvorných látek v ovzduší. Není ovšem sama. Limity pro přípustný obsah nejnebezpečnějšího benzo-a-pyrenu byly překračovány v některých městech u poloviny až tří čtvrtin měření. Odpovídá tomu také zdravotní stav obyvatel. Nejhorší byl zjištěn právě v Karviné, ale také v Brně a Ústí nad Labem. Naopak nejlepší ve Žďáru nad Sázavou, Kolíně a Českých Budějovicích.
V Praze 5 a 8 zase lidé vdechují mnohem více prachu a oxidů dusíku než jinde, uvedli včera pracovníci ústavu, když předkládali výsledky svého zatím posledního šetření. Za vše může podle nich z velké části automobilová doprava. Ta je také vůbec nejkritičtěji hodnocena obyvateli. Kromě nebezpečných látek je rovněž zdrojem prachu a především hluku, který experti považují za varovně narůstající problém, který se bude jen s obtížemi zvládat.
"Nadměrný hluk může způsobit poškození sluchu, poruchy spánku, vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév, žaludeční vředy," upozornila ředitelka ústředí monitoringu Státního zdravotního ústavu Růžena Kubínová. Současně však konstatovala, že s výjimkou hluku se kvalita životního prostředí v posledním desetiletí v ČR celkově zlepšila, ať už jde třeba o pitnou vodu nebo bezpečnost potravin.
Zjišťované koncentrace olova v krvi například nepřesahují u naprosté většiny dospělých ani u dětí hodnotu, která by si vyžadovala větší pozornost odborníků. Minimálně 90 procent sledovaných dětí ve věku osmi až deseti let má obsah olova v krvi poloviční, než je stanovená bezpečná hodnota. Pro zlepšení svého zdraví však mohou hodně udělat i sami občané, tvrdí lékaři. Pokud si například neodstraní plíseň z bytu, mají 1,7krát větší šanci, že je skolí respirační choroby.
Další články v kategorii Ekologie
- ČSÚ: Chráněná území v Plzeňském kraji tvoří téměř pětinu z celkové rozlohy kraje (31.03.2026)
- Studie zmapovala infrastrukturu CHKO Soutok, čeká se růst návštěvnosti (31.03.2026)
- Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera (31.03.2026)
- Je nutné změnit systém emisních povolenek a zabránit negativním dopadům na český průmysl, ceny energií i domácnosti, řekl v Evropském parlamentu ministr Červený (30.03.2026)
- Na podporu energetických úspor ve veřejných budovách míří z OPŽP další 1,7 miliardy korun (27.03.2026)
- Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně (26.03.2026)
- Majitelé domů dostanou kompenzaci za přípravu projektů k loňské Nové zelené úsporám (25.03.2026)
- V NP Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů (24.03.2026)
- Spravedlivá transformace mění Třinec: vzniká výzkumné centrum pro cirkulární ekonomiku za téměř 2 miliardy korun (13.03.2026)
- Polovina skládek loni porušila předpisy. Problémem jsou i baterie, hrozí požáry (13.03.2026)

Tweet



